Listopad 2007


Jak upozornit na dobrou hudbu

22. listopadu 2007 v 17:36 | zazvorovec |  Z hudebních vod
Třeba tak, že tu o nich něco napíšu - a třeba se i někdo chytne:)
Tegan and Sara
- kanadská indiepopová dvojice, které právě vyšlo páté cd s názvem The Con. Holky jsou jednovaječná dvojčata, obě lesbičky, ovšem nějaké narážky byste v jejich textech hledali marně. Zpívají prostě o všem možném.
Narodily se v roce 1980 v Calgary. Od 8 hrály na piáno, v 18 vyhrály soutěž pro začínající kapely. Debutovaly v roce 1999 s deskou Under Feet Like Ours, přelomová však byla deska z roku 2004 So Jealous. Co víc? Informací je sice málo, ale to je o důvod víc, proč si je poslechnout;)
http://www.myspace.com/teganandsara (doporučuju The Con a Back in your head)
http://youtube.com/watch?v=O4THv5SYfBo Walking with a Ghost - tuhle píseň pak předělali White Stripes - hodně dobrá!:)
____________________________________________________________________________
The Clientele
- londýnské indiepopové seskupení se silně šedesátkovým zvukem, díky kterému prorazili i v USA. Písničky jsou jednoduché, příjemné, takové akorát se hodící k momentálnímu počasí:)
Jejich nejnovější album se jmenuje God Save The Clientele a od minulého alba se o moc nezměnilo..prý. Nemůžu posoudit:) Info je sice opět nedostačující, ale jelikož předpokládám, že si tady plácám játra stejně jen pro sebe, je to fuk:)
http://www.myspace.com/theclienteleofficial - nikd enemůžu sehnat mojí oblíbenou My Own Face Inside The Trees:(

Sigur Rós

21. listopadu 2007 v 6:40 | zazvorek |  Z hudebních vod
Jsem to ale ostuda!! Moje islandské lásky vydali na začátku měsíce dvd a dvojcd a já si teprve při týhle příležitosti uvědomila, že jsem o nich jěště nevyplodila žádnej článek...A to se musí rychle napravit:)
Takže, čím začít? Je to pro mě fakt těžký, protože se zřejmě v každý větě začnu rozplývat blahem...Takže asi bych měla začít upozorněním, že tuhle kapelu miluju od první písničky, kterou jsem od nich slyšela (Untitled 8 tuším:)) a můj vztah se k nim formoval během asi posledních dvou let stále víc a víc:) Tudíž se omlouvám za nedostatečnou objektivitu co se hodnocení alb týče.... ale snad se to dá pochopit:)
Tak jdem na to... Historie kapely se začala psát v roce 1994 v Reykjavíku (naprosto nečekaně:)). Původní torjici tvořili Jón Birgisson (zpěv, kytara), Georg Holm (baskytara) a bubeník Ágúst. Později se k nim přidal klávesista Kjartan Sveinsson. Po tom, co Ágúst odešel, stal se tvrtým členem kapely Orri Páll Dýrason. V roce 1997 vydali svoje první cd s názvem Von (Naděje); to pak bylo zremixováno pod názvem Recycle Bin. V roce 1999 vydali druhé album Agétis Byrjun (Nový začátek), s nímž se alespoň částečně dostali do podvědomí lidí. Možná to bylo tím, že začali používat klávesové nástroje...Sigurs vyjeli na turné, na němž s eobčas nechávali doprovázet dívčím smyčcovým kvartetem - a v roce 2000 měli zastávku také v Praze (od té doby se tu bohužel neukázali...:( ) Na konci roku 2002 vyšlo stylově jednotné album bez názvu - i když vlastně název má: je označeno uzavřenými závorkami ( ). Skladby jsou také Untitled, bez názvu.
Ten čas ale šíleně letí...když si vezmu, že tohle byla víceméně jěště novinka v době, kdy jsem se k nim dostala...uff:) Klip k písni Untitled 1 byl dokonce oceněn cenou MTV EUROPE.
http://youtube.com/watch?v=P0AZIFmkogY je vážně skvělej....počkejte si do druhý poloviny;)
Roku 2003 Sigurs natočili svůj první soundtrack k dokumentu o reykjavických bezdomovcích s názvem Hlemmu. Všech 19 skladeb se od předešlých alb liší tím, že je mnohem experimetálnější ( i když Sigur jsou podle mě experimentální i tak dost:)). Filmovou muzikou se zabývají často. Natočili vlatní verzi islandské ukolébavky a i jejich další hudba se dostala do snímku Andělé všehomíra (o knížce jsem se už zmiňovala dřív). Podíleli s etaké na projektu Odin´s Raven Music, jehož cílem je nenechat upadnout v zapomnění tradiční vikingský zpěv předávaný z generace na generaci. Dále pak vyprodukovali hudbu k 12 minutovému filmu The Loch Ness Kelpie.
http://youtube.com/watch?v=-IYCzbtYQBc - Untitled 8 - jen její závěr, ale dostal mě..
V roce 2005 vydali Sigur ros album s názvem Takk - Děkuji. Oproti ostatním albům se liší větší "písničkovitostí" (to je strašný slovo...ale čim to nahradit?:)), je z něj cítit více optimismu a dokonce i texty již hrají větší roli.
http://youtube.com/watch?v=05WnHK92YCA - Gong - jedna z mých nejoblíbenějších. Klip teda není jejich, ale o ten mi v tomhel případě nešlo:)
A to už se dostáváme zase do současnosti - 5. listopadu vyšlo dvd s názvem Heima (Domovina) a dvojcd Hvarfl / Heim (Zmizelý, Doma) Obsahuje sestřihy z loňských koncertů a dosud nepoužité záznamy, akusitcké verze apod. Na dvojcd najdeme jak skladby nové, tak výběr písní ze všech 4 předcházejícíh alb.
A co já na ně? Mám možnost hodnotit jen alba ( ) a Takk, 12 minutovou akustiku BabaTikiDido a písničky, které byly volně ke stažení na jejich oficiálních stránkách. Skladby jsou zpívány v jakési směsce islandštiny a angličtiny, kterou si pojmenovali Hopelandisch - když ale slyšíte texty, ani by vás nenapadlo hledat v nich prvky angličtiny:) Přesto, když už se někomu povedlo je přeložit, jsou vážně skvělý.. viz můj starší článek s textem písně Ný Batterí. Jón zpívá všechny možné polohy, hlavně se ale drží ve výškách - jeho fistulka je pro Sigurs charakteristická - a to taky nemusí každému vonět. Ale podle mě by se sem ani jiný vokál než Jónův nehodil...Album ( ) je typické dlouhými zádumčivými vyhrávkami, někdy doplněnými Jónovou přiškrcenou fistulí, která jakoby chtěla vyletět až kamsi do nebes a ještě dál. Někdy jsou slyšet jakési hlasy v pozadí - hlasy ze záhrobí; jsou tu také perličky jako zvuk šlápot ve sněhu. Album Takk je veselejší, jak už jsem zmínila i písničkovitější, možná i přístupnější. Oceňuju perfektní klipy, které songy z tohoto alba doprovázejí. Je to všechno tak trochu taková zmrzlá pohádka. V jedné písni je na konci slyšet i vtipná dechovka...
http://youtube.com/watch?v=EBTH2E5QPEE Saeglopur - krásnej klip...Myslím, že v překladu je to Ztracen v moři - ale to bych fakt kecala:)
Je znát, odkud jsou. Zmrzlý Island se vtělil do jejich hudby - když je posloucháte, připadáte si jako v jiném světě, který je plný rampouchů, vloček, ale i slunce; který je melancholický a zadumaný, ale v tom krásném slova smyslu - žádné depky, ale přemýšlení. Je to taková křehká krása, která s eteprve musí objevit a která nesedí každému. Ale v momentě, kdy jim přijdete na kloub, vás dostanou a už nepustí. To můžu slíbit;)Jsou to moc zvláštní chlapíci...
Už nevím, kde jsem to četla, ale bylo to dokonale výstižný : při poslechu Sigur rós chcete jen ležet na tvrdé studené podlaze a zkoumat i ty nejmenší pavučinky na stropě...

Kajman na skříni, 2 metry veliký, žere nám doma plastové kbelíky

12. listopadu 2007 v 19:50 Co se zrodilo v mysli zazvorkově
Hvězdy se smály,
tralala,
a malá světluška se
na ně dívala.
Smála se s nimi,
hojsasa,
jak vstřícná k ní byla
setmělá nebesa!
Bloudila po lese,
ojojoj,
a se tmou sváděla
urputný boj.
Nemohla svítit,
achich jo
a po světýlku se jí
brzy zastesklo.
Hvězdy to viděly,
jupí, jé!
Tma ať svůj černý šat
z lesa pozvedne!
Světluška šťastná je,
tralala,
vděčný dík nahoru
ke hvězdám vyslala.
Děkuji hvězdičky,
juchuchů,
slíbím že po lese
poletím potichu....

The Lights of November

8. listopadu 2007 v 19:51 | zazvorek |  Co se zrodilo v mysli zazvorkově
Toto je můj podzimní "antidepresiváček" - stačí jeden pohled na jeho rozšklebenou pusu a člověka to donutí roztáhnout i tu svojí papulu od ucha k uchu:) Takhle to dopadá, když má zazvorek potřebu cokoliv vyrábět, ale přesně ještě neví, co vlastně:)
A ještě jsem si hrála se svíčkou (Ikea Family:D)
Realita vs. iluze....
oSVÍCEna?:)

Codex Gigas aneb "ukradená knížka":)

7. listopadu 2007 v 15:33 Co bylo napsáno
Ráno začalo (asi aby to mělo styl) dosti pekelně. Když vás po druhé neprospalé noci probudí čtyřletý Ikaryho bráška s jakousi písničkou o vojácích, která vám v tu chvíli akorát trhá uši, jinak to ani nejde. Krom toho, že ta hračka málem letěla z okna:D
Ale teď už k samotné knize:
Codex Gigas neboli Ďáblova bible byla napsána kolem roku 1229 v prostředí malého benediktinského kláštera v Podlažicích (který je pak v historii dost zanedbáván). O autorovi či důvodu sepsání se dosud nic neví. Prý jde však o dílo vytvořené jen jedním autorem, který je pro svou anonymitu nazýván "Velkým písařem". To, že dílo sepsal sám za tak krátkou dobu je však těžko uvěřitelné, proto vznikla pověst o paktu s ďáblem....
Pověst říká, že v Podlažicích kdysi žil mnich, který měl být za svůj hřích zazděn zaživa. Přemýšlel, jak trestu uniknout a tak nabídl opatovi, že jako své pokání opíše Písmo svaté do největší knihy na světě. Opat svolil a mnich psal dnem i nocí. Protože ale sám zjistil, že úkol je těžko splnitelný, zavolal si na pomoc ďábla, jenž knihu sám dokončil během jediné noci. Mnich pak musel jeho podobiznu zakreslit do knihy. Svůj úkol sice splnil, ale pronásledovaly jej výčitky. Prchal z místa na místo, až došel k soše Panny Marie. Ta seslala k ďablovi anděly, kteří s ním bojovali o mnichův život - zvítězili a mnichova duše byla spasena.
Největší kniha světa váží 75 kilogramů a její rozměry jsou 920 x 510 x 22 mm. Má 640 stran (320 pergamenových fólií), 8 stránek však chybí. K získání materiálu pro tuto knihu prý bylo zapotřeba kůží ze 160 oslů...Dřevěné desky jsou potaženy bílou kůží a mají kovové zdobení. Nahradily desky původní, zničené při požáru v roce 1697. Kniha je sepsána latinsky. Najdeme v ní nejen celou bibli (St. i Nový zákon), ale i Kosmovu kroniku, další menší spisy a traktáty, kalendář s nekrology (1635 osob), seznam podlažického bratrstva ( z ket 1227 - 1229), dobové záznamy a různá zaklínadla. Obsahuje také krásné barevné iluminace.
Kniha je vystavena ve speciálním trezoru. Otevřena je na nejznámější dvojstraně (str. 290) - zde je vyobrazen skoro půlmetrový zelený ďábel orámovaný věžemi - jinak je stránka celá prázdná. Na všech končetinách má jen 4 prsty, sedí na bobku, ruce vztyčené. Má dva jazyky (dvojsmyslnost jeho řeči), na hlavě dva rohy. Na protější straně je pravděpodobně vyobrazen Jeruzalém. Protiklad k ďáblovi?Následují stránky věnované zaklínadlům, to o vypuzení ďábla ale chybí. Všechny stránky jsou dosud čitelné.
A jaká je historie knihy?
Nejprve patřila již zmíněnému podlažickému klášteru. Ten se ale zadlužil a z problémů se chtěl dostat zastavením knihy cisterciákům v Sedlci. V roce 1295 ji odtud vykoupil opat Pavel Bavor a kniha se stala majetkem knihovny břevnovského kláštera. Roku 1420 byl klášter vypleněn, ale komunita břevnovských benediktínů se uchýlila do opevněného kláštera v Broumově. Codex Gigas putoval naštěstí s nimi. V Broumově kniha již zůstala. Stala se předmětem zájmu i císaře Rudolfa II. , proslulého láskou k umění a všemu zvláštnímu. Proto knihu nechal přivézt na Hrad... Během třicetileté války se na našem území nacházely švédské oddíly, jejichž cílem bylo drancování hlavního města. Jejich válečná kořist byla různorodá - jednalo se o cenné předměty pro bohaté švédské sběratele, různá umělecká díla apod. V červenci 1648 obsadili Švédi Hrad. Na rozkaz šv. královny Kristiny loupili umělecké předměty a zbytky sbírky Rudolfa II.. Není už snad překvapením, že mezi kořistí byla i Ďáblova bible....a tak kniha putovala do Švédska. V roce 1697 při požáru královského paláce málem uhořela. Zachránilo ji pouze to, že byla vyhozena z okna - prasklina na deskách dodnes nese památku na tuto událost. Zvláštní mi připadá, že až Josef Dobrovský musel podnítit švédské historiky, aby knihu důkladněji zkoumali - a až tehdy se opět přišlo an její český původ. Švédové odmítají největší knihu světa vrátit, prý by se pak měla vyprazdňovat všechna evropská muzea. Až v loňském roce dojednal Paroubek se švédským premiérem zapůjčení knihy az podmínky, že ji opravdu nechceme zpět.
Pokud vím, kniah by měla být (nebo už je?) zpřístupněna ve virtuální podobě...
A můj dojem? I když člověk ví, jak má ta kniha být obrovská, stejně ho svými rozměry překvapí... Když stojíte v trezoru nad vitrínou, v níž je kniha vystavena, máte takový zvláštní pocit...Neumím to popsat, ale je to kontakt s historií a něčím opravdu hodně vzdáleným, tajuplným a každopádně impozantním.