Cesta - Cormac McCarthy

18. června 2008 v 15:37 | zazvorek |  Co bylo napsáno
Tak jsem se prokousala další knížkou, tentokrát až druhá v pořadí (kvůli komu asi:D). Další zářez mezi ty opravdu "pozitivní" literární díla - jak to bude pokračovat dál? Chce to něco veselýho...
Knížku mi kupodivu přinesl otecko a asi vytušil, že se mi trefil do vkusu:)
Odkud asi tak znáte tenhle obrázek?:)
Svět postihla neznámá katastrofa. Otec s malým synem putují nehostinou krajinou s cílem dojít k moři. A hlavně přežít. Nikdy není jisté, že se dožijí dalšího dne. Revolver pořád při ruce. Strach z dalších kdo přežili. Kdo by se taky nebál, když se ti poslední přeživší nezastaví před ničím. Sníst člověka? Co by ne. Zabít? Když je to nutnost... Ukrást ostatním veškeré jídlo i oblečení a nechat je nahé v pustině? Není problém. Kdo jsou "ty zlý" ? A těžko říct, jestli zrovna tohle jsou "ty hodný". Takhle je rozlišuje chlapec. A otec v tom nakonec jede s ním. Jsou závislí na tom, co jim zůstalo v nákupním košíku a kolik vydrží provizorní boty. A jestli nezmrznou a nepromoknout.
Důvod k cestě? Neznají. Proč jdou k moři? Nevědí. Budoucnost už pro ně neexistuje. Je jen tady a teď a přežít a nést světlo. Popílek všude, vypleněné domy, zbědovaní pocestní na silnici....člověk je tu schopen toho nejhoršího i nejlepšího. Je to jakási sci - fi, ale ani tohle označení nesedí přesně. Žádná technika, žádné vesmírné lodě, žádná věda. Jen dva holé lidské životy, z nichž jeden dohořívá.
Nakonec k moři dojdou. Otec zemře na kašel (který jej provází po celé c(C)estě) a chlapec se vydá dál sám. Nakonec potká rodinu, kterou si zařadí jako "ty hodný". Těžko říct, co bude dál...a jestli je existuje budoucnost.
Musíš se mnou mluvit, řekl.
Vždyť mluvím.
Určitě?
Mluvím právě teď.
Mám ti něco vyprávět?
Ne.
Proč ne?
Chlapec se na něj podíval a zase uhnul pohledem.
Proč ne?
Protože to tvoje povídání není pravda.
Pravda to být nemusí. Jsou to příběhy.
To jo. Ale v těch příbězích vždycky někomu pomáháme, ale ve skutečnosti nepomůžeme nikomu.
Proč mi nevyprávíš něco ty?
Nechci.
Tak to jo.
Nemám, co bych vyprávěl.
Mojl bys mi vyprávět o sobě.
Všechno vyprávění už o mně znáš. Přece jsi vždycky u toho.
Máš uvnitř sebe příběhy, které já neznám.
To jako sny?
Třeba sny. Nebo prostě jen to, na co myslíš.
To jo. Jenže příběhy by měly být šťastný.
Nutný to není.
Ty vždycky vyprávíš věci, co dobře dopadnou.
A ty nic s dobrým koncem neznáš?
Spíš něco z opravdickýho života.
To moje příběhy nejsou.
Tvoje vyprávění takové není. To teda ne.
Muž se na něj upřeně díval. Opravdickej život je hroznej?
Co myslíš ty?
No řekl bych, že tu pořád ještě jsme. Staly se příšerný věci, ale ještě pořád tu jsme.
To jo.
Ty v tom nic skvělýho nevidíš.
Ale jo, v pohodě.
 


Komentáře

1 Ikary Ikary | 19. června 2008 v 12:44 | Reagovat

zvlastni jednoduchy rozhovory.. je videt ze si nemaji ocem povidat protoze vse ocem by si mohly povidat zna jen jeden... a dukaz neni.. to je ta obrovska propast generaci.

Proc jit kdyz cil neni ?

2 zazvorek zazvorek | 19. června 2008 v 18:28 | Reagovat

Ty rozhovory pro mě byly vrcholem knížky, on to píše hodně temným způsobem...no ale tobě to vyprávět nemusím:D

3 Nebe(l)ska rychta(r) Nebe(l)ska rychta(r) | 19. června 2008 v 23:29 | Reagovat

také si pořídím k přečtení,láká.

4 zazvorek zazvorek | 20. června 2008 v 4:59 | Reagovat

Jo to určo, je to fakt dobrý...půjčila bych ti jí, ale je z bílinský knihovny...

5 Ikary-san Ikary-san | 20. června 2008 v 7:14 | Reagovat

si rikam ze by se dobre vyjimala v knihovnicce ( pokud by clvoek nejakou mel zeju :-)

6 Nebe(l)ska rychta(r) Nebe(l)ska rychta(r) | 20. června 2008 v 15:13 | Reagovat

zaz:to je dobry, taky chodim do knihovny.

7 zazvorek zazvorek | 22. června 2008 v 20:09 | Reagovat

Ikary:takže až tak se ti líbila?:)

8 Raduš Raduš | E-mail | 1. července 2011 v 8:55 | Reagovat

Ahoj,pokud jsi tuhle knihu četl(a),ozvi se mi prosím na e-mail,měla bych dotaz :) Děkuju,R.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama