Pierre - Henry Cami - Mikrokomedie

27. října 2008 v 9:02 | zazvorek |  Co bylo napsáno
Od naší ctěné angličtinářky jsem si vypůjčila Camiho dílko Mikrokomedie. A jelikož není k sehnání v knihovně, bylo k dispozici jen na nakopírovaných papírech. Ale nevadí, kouzlu to neubralo a mnohdy až dost drsné vtípky zabraly:) Jak prohlásila angličtinářka : " I think you couldn´t live without that.":-D Tady jsem pro ukázku vybrala OPILCOVO DÍTĚ aneb MALÝ MSTITEL. Hezké počtení:)
----
PRVNÍ DĚJSTVÍ
Ubohá matka, ubohé dítě
Scéna představuje ubohý příbytek.
-
HODNÉ DÍTĚ (samo) : Kdyžtě byla pracovala bez chvilky odpočinku po celý boží týden, má ubohá matka se odebrala odevzdat sedm tisíc zhotovených potítek pod paží do svého konfekčního podniku. Co zatím můj nehodný otec se opíjí po hospodách na starém městě.
UBOHÁ MATKA (vchází) : Již jsem zpátky. Mé drahé dítě, uškubla jsem ze své hubené mzdy několik krejcarů, abych ti koupila tuto skromničkou hračku.
HODNÉ DÍTĚ (si bere hračku) : Ó, to je ovčín s malým ovčáčkem, s malou ovčačkou, s malými ovečkami s růžovými pentličkami a se zelenými stromečky na kulatých dřevěných podstavečcích!
UBOHÁ MATKA : Dnes máme sobotu. Tvůj hanebný otec se vrátí opilejší než obvykle. To zase padne ran v našem ubohém příbytku.
HODNÉ DÍTĚ : Ach, kdyby mi bylo sedm nebo osm let, to bys viděla, jak rychle bych tě osvobodil z područí tvého katana. Četl jsem v novinách, do nichž balíš své dílo, o hrdinských činech těch hodných dětí, které proženou otci hlavu kulí, aby osvobodily svou matku, nebo které probodnou dýkou matku, aby osvobodily otce. Příklad těch malých mstitelů mě pronásleduje ve dne v noci. Ale běda! Je mi teprve šest a půl. Revolver by byl ještě příliš těžký pro mé úzlé dětské ručičky.
UBOHÁ MATKA : Drahoušku! Smiřme se s osudem. Snášejme bez reptání urážky, ústrky a rány tvého hanebného otce. Jdi spat. Já půjdu do vedlejšího pokoje, abych šila celou noc potítka. (Odejde do vedlejšího pokoje)
HODNÉ DÍTĚ (samo) : Je slyšet vrávorající kroky po schodech. To je můj otec hanebník. Bude chtít jako obvykle vniknout do pokoje, kde pracuje má matka, aby ji omráčil ranou boty. Ach ne, už je toho příliš. Číš trpělivosti překypěla. Postavím se na její obranu.
-
DRUHÉ DĚJSTVÍ
Surovec
Stejná dekorace
-
HANEBNÝ OTEC (vstoupí vrávoraje) : Kde je matka?
HODNÉ DÍTĚ : Matka pracuje v pokoji vedle, aby vydělala na chléb náš vezdejší.
Hanebný otec zamíří k pokoji, kde pracuje matka. Hodné dítě mu roztaženýma rukama zahrazuje cestu.
Hanebný otče, neprojdeš!
HANEBNÝ OTEC : Já že neprojdu, červe?
HODNÉ DÍTĚ : Ne! Bij mě, když jsi tak zlý, ale neznásilňuj matinku!
HANEBNÝ OTEC (bije syna) : Tumáš! Tumáš! Tumáš! (Když zpozoruje ovčín) Ovce? Ovce v mém domě? Tak, já ti ukážu, jak si vedu s ovcema! (Rozdupe ovčín)
HODNÉ DÍTĚ (se slzami v očích) : Můj ubohý ovčín!
(Stranou s radostí) Ó, štěstí! Můj hanebný otec, znaven rozdupáním ovčína, se natáhl na postel. Spí už hlubokým spánkem bezstarostného hovada. Matka nebude dnes večer bita. Ó, kd ypřipadnu na to, jak ji osvobodit trvale? Kdy? Snažme se něco najít.
HANEBNÝ OTEC (ze sna nahlas) : Ovce v mém domě? ...Ovce!
-
TŘETÍ DĚJSTVÍ
Nápad dítěte
Stejná dekorace. O hodinu později.
HODNÉ DÍTĚ : Můj hanebný otec stále spí. Ani strašlivá bouře, která vypukla, ho nevzbudila. Hrom strašlivě burácí a má ubohá matka šije potítka ve vedlejší místnosti. Ach, jaká je to strašlivá noc pro dítě teprve šestapůlleté! Už půl hodiny hledám prostředek, jak zachránit matku před katanem, který z ní činí mučednici.
HANEBNÝ OTEC (nahlas ze sna) : Ovce?.... Ovce v mém domě!
HODNÉ DÍTĚ : Netvor mluví ze spaní. Ó, mé ubohé malé ovečky! V sinavých zásvitcích blesků vidím svůj ovčínek, který otec tak nelítostně rozdupal. Jen jeden malý stromek unikl zkáze. (Sebere ho) Ó, je to pokyn Prozřetelnosti? Náhlá myšlenka bleskla mou hlavou dítěte. Právě jsem našel prostředek, jak se zbavit toho hanebného otce a manžela. Vykročme potichoučku a postavme stromeček z mého ovčína na čelo mého spícího otce. (staví stromeček na čelo opilce) V jedné školní knížce jsem četl, že blesk zabíjí osoby, které si stoupnou pod strom za bouře. Vzdalme se. (Vzdálí se)
Zazní strašlivý úder hromu. Blesk se sveze na stromeček a rozdrtí hanebného otce.
UBOHÁ MATKA (přiběhne) : Nebesa? Co se to děje?
HODNÉ DÍTĚ : Maminko, buď šťastná! Tatíček je na uhel!
-
Opona




 


Komentáře

1 nebel(r) nebel(r) | 27. října 2008 v 13:20 | Reagovat

námrd:)takovýhle věci můžu.

2 Veki Veki | Web | 28. října 2008 v 14:39 | Reagovat

Já ty malé umělé stromečky nenáviděla...koukám, že to byla chyba. Jak se mohlyhodit.

3 zazvorek zazvorek | 29. října 2008 v 19:19 | Reagovat

Nebel: to já taky:) a všechny má totálně morbidní:D

Veki: a já si s nima zase hrála hrozně ráda:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama