Srpen 2009

Nostalgická výprava nahoru na horu :-)

31. srpna 2009 v 9:53 | zazvorek |  Po svých i samochodem
Předposlední prázdninový den. Nešlo to být doma a válet se. Muselo se ještě ven, do "divočiny", neboť psýché zazvorkova je na čerstvém vzduchu závislá. A tak se jelo zavzpomínat na Komárku a do Fojtovic do luk a polí.. ;-)
-








Elá hop! udělej Šebrleho!! :-D

Varování: tento článek je morbidní, zvrácený, nechutný a budu se za něj smažit v pekle :-)

30. srpna 2009 v 20:56 | zazvorek |  Po svých i samochodem
S Romčou a skorobratrem Checkeanem jsme se na noc vydali do Ostrova u Tisé, abychom si ještě před začátkem zářijového martyria oddechli někde mimo naše rodné město. A bylo to přesně to odreagování, co jsme potřebovali :-) Kromě toho, že jsem jim i sobě málem oddělala nohy ("Nechcete jít na procházku?" - "Tak nás někam veď..." :-D) a že v noci měli oba strach o mé duševní zdraví (ještě že nás nepřišla sníst ta sova...) a všechny nás bolela bránice, bylo to naprosto super ;-)
Druhý den, kdy jsme byli všichni tři líní kamkoliv lézt (neboť kvůli signálu jsme s Romčou musely vylézt na kopeček na skálu a to nás od dalšího výletu odradilo dokonale :-D), jsme se usídlili na pískovišti nedaleko naší chatky. Z původního plánu jen tak si hrabat vzešel plán postavit sídlo pro malého piráta, který se válel mezi bábovkami. A jelikož Terezka dostala na starost peklo, dopadlo to tak, jak uvidíte na následujících fotkách... S uhlíky se dají dělat divy (a kor když se vám hlavou honí věci přesně takové, jako mně :-D)... Nebojte se, skončíme tam stejně všichni :-D
-
-
Vidíte ty ďábelské úsměvy? A to je jen začátek :-D
-
Checkean zřejmě vysvětluje, jak se má stavět pořádná krypta:-D
-
A nyní vám představím naše dílo - ještě než pirát nastoupí svou poslední pouť...
-
Vlevo Babylónská věž, jež se nás chystá sežrat...vpravo sopka, pirátův domov...a vpravo blíže k nám indiánské pohřebiště.
-
Krypta určená ku spočnutí pirátova těla
-
A toto je peklo. Vlevo králíčkovitý trůn pro Pána pekel, dole v jámě očistec (králíčková vanička) a trámy schovávající zatracence...
-
A nyní budete svědky smutného pirátova konce....
Pirátovo bydliště ve vyhaslé sopce... zde se ještě má krásně
-
Osudný okamžik - pirát pluje na voru po moři a přibližuje se k ponorce (zelené brčko)...a následně je sestřelen. Nyní již putuje k Mount Hellmortu - skále, která podobně jako v USA prezidenty představuje podobizny pekelníků.
-
-

Pirátovo tělo již vstupuje do krypty...
-
Jeho duše je však nečistá a nezaslouží odpočinku. A tak pirát utekl z krypt...a kam? Přeci do pekel...
-
Nastupuje předpeklí. Na ohořelém kmeni stromu visí znak, jenž nemá jiného významu - kozel...
-
Ještě než dojde na nejhorší, je potřeba projít Očistcem...
-
Nyní přecházíme k samotnému mučení v ohni pekelném. Pirát je odzbrojen (a hrozně smrdí:-D).
-
Inu, každý musí pykat za své skutky...
-
Neboť se tělo i duše pirátovy bránily a hořet nechtěly, přešlo se plynule ke druhému stupni mučení - na řeřavém uhlíku...
-
Ovšem ani toto se zkaženou duší pirátovou nehlo. Nastal proto třetí stupeň mučení - upálení na PEPu...
-
...každému podle jeho zásluh...
-
Prach jsi a v prach se obrátíš - pirát byl navrácen do své domoviny, sopky, jež probrala svou spící duši a její plameny se na zkáze podílely také...
-
S koncem přichází zlo a trest největší... zbytky pirátova těla se škvaří v opravdovém pekle. V útrobách ďábelských.
-
Co mělo být vykonáno, vykonáno jest.

Last summer days...

25. srpna 2009 v 10:10 | zazvorek |  Po svých i samochodem
Nebudu říkat to, co už je jasné a co se léta týká. Tak tak. Humus, ale co se dá dělat, i to září ještě ujde... Miluju podzim. Ale nemiluju školu. Nevadí.
Tady je nějaký výcuc fotek z posledních dní - buď z Teplic, nebo z Prahé (výstava Hry a Klamy), popř. z Doksan/Brozan. Ještě, že ta chata byla a Pítr i Pítr byli moc fajn :-)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Na rase nezáleží :-)
-
Sněm zvířátek nad mrtvým kohoutkem...
-
More in Gallery - Ti, co mě trpí - Pavoukobijec
- Pokusy o tvorbu

Jinotajný lesopark

19. srpna 2009 v 15:21 | zazvorek |  Co se zrodilo v mysli zazvorkově
Slova se kříží na desce... včil jsme v řiti!
My jako v Toskánsku čekáme na Italy
sledujem´motýly, co už dolítali
hlavně že Měsíc pořád svítí...
Z knoflíků cestičku mezi dvěma světy
("jenom já a ne ty
pozvu si planety")
cestičku k mléčné dráze
za tenhle výlet platí se
draze
Házíme jinotaje, ty sem tam argot
není to velkohubé -
říct, že jsem královna Margot?
Počkáme na trest, až zazní MENE TEKEL
vždyť už teď oba patříme
do horoucích pekel...
:-)
-
Sepsáno čistě ze vzpomínek posledních dní :-)

Kvůli jedné večerní bouřce a mrakům z posledních dnů....

18. srpna 2009 v 8:52 | zazvorek |  Co bylo napsáno
"Člověk, který život více prožil, není ten, kdo žil déle, ale ten, kdo život více vnímal." - Jean - Jaques Rousseau
"Člověk je nešťastný jen proto, že přemýšlí." - Joseph Joubert
"Šťastný je ten, kdo má odvahu uchránit si to, co miluje." - Ovidius
Strom se neskácí po první ráně.
Těžko se zbavíš toho, čemu jsi přivykl.
Budeš-li sám, bude ti smutno.
Je mnohem obtížnější zvítězit nad sebou než nad nepřítelem.
Plakat se přec sluší, vždyť hněv nás opouští v slzách.
Anima dimidium meae - polovina mé duše....
-
by Josef Bolf

Hieronymův tanec se Smrtí - pro potěchu Zazvorkovy duše

13. srpna 2009 v 10:26 | zazvorek |  Na co se pěkně dívá
Včera jsem konečně, po celém měsíci, dočetla Jméno růže. Vskutku nádherná kniha, mrazivá, plná vědění, rozporů, hrůz, víry a nevíry, umění, krásna i sil pekelných. Nečte se lehce a rozhodně to není žádná oddechovka na letní odpoledne. Ale má sílu. Obrovskou.
Po celou dobu, co jsem ji četla, jsem si k ní pouštěla Dead Can Dance - zase po dlouhé době. A všechno mi souviselo se vším - při čtení Jména růže jsem si vybavovala apokalyptické výjevy a démony od Hieronyma Bosche (v podstatě jediného umělce, který mne z doby před 19. stoletím zajímá) a zároveň jedno z alb DCD má na svém přebalu detail z obrazu Zahrada pozemských rozkoší právě od Bosche.
Mrazivý a prazvláštní byl ten středověk. Děsivý vizemi, iluminacemi a ilustracemi příšer, démonů, Antikrista, děsivý i smýšlením lidí.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Kvalita je mizerná, proto doporučuji otevřít si obrázky v Galerii ( Art - mistr Hieronymus) a zvětšit si je - protože u Hieronyma jde i o jednotlivé bytosti, o každou postavu z jeho děl... prohlížejte dobře. Třeba si najdete i své démony a můry.
-

"Já nechci, aby to vypadalo, že jsem pořád u vody..." - Šumava s Pavoukobijcem ;-)

7. srpna 2009 v 11:36 | zazvorek |  Po svých i samochodem
-
-
-
-
-
-
Tak toto je Rejštejn. Prý město, ovšem za celou dobu jsme nebyli schopni přijít na to, díky čemu si tento statut vysloužil :-D
Místo naší sedmidenní dovolené, městečko schované mezi šumavskými kopci. Klid, pohoda, idylka, příjemní lidé (kdekoliv a kdekoliv, úslužní, přátelští, ochotní - pravý opak toho, co je tu u nás:-D), celková atmosféra jak místa z trošku jiného světa, jako by tu i čas plynul jinak.
Městečkem protéká Otava a Losenice a v obojím jsme si denně cachtali nohy:-) Řeknu vám, že Ohře v květnu je proti tomuhle moře, co se teploty týče... na žádné velké a dlouhé koupání to nebylo ani díky stavu vody - člověk si mohl smočit maximálně kolena. Leč nevadí, my, co to vydržíme i v té ledárně, jsme si alespoň utužili zdraví (příště, až budu mít další pitomý nápad závodit o to, komu umrznou nohy později, mě propleskněte:-D)
Místo, kam určitě stojí za to se vrátit a zavzpomínat na - bez přehánění - naprosto dokonalou dovolenou (vypustíte-li kousající krvelačné postele, tvrdé matrace a teplou vodu tekoucí asi jen podle toho, jakou má zrovna náladu:-D). Skvělá dovolená, hlavně psychický odpočinek, zanechání starostí tady v Teplicích a hlavně po boku s milovanou osobou, která neohroženě vybíjí zlé pavouky a nebojí se vlkodlaků....;-)
Dávám sem nějaké fotky; hlavně kvůli sobě a Pavoukobijci, aby bylo nač vzpomínat, také ale proto, aby i ostatní měli možnost vidět, že i v Čechách je krásně a ne vždycky je třeba vyjíždět k moři za kopečky :-)
Zbylé fotky najdete v Galerii - Místa - Šumava 09...
-
- Toto jest naše teepee se snídaní (skoro)v trávě:-)
Přežilo "přívalové deště" i rozvrzaný nábytek - zbořena nakonec nebyla...;-) TADY JE NEMECKO! :-D
-
-
-
- Jeden z důvodů, proč jsem pak ze spaní tvrdila že nechci, aby to vypadalo, že jsem pořád u vody...:-D
"A kde my vlastně jsme?" :-D :-D
-
-
-
aneb jak je těžké vyfotit se na nějakém památném a oblíbeném místě, když nikde nikdo není a kůl, na němž máte položený foťák, je daleko:-D ale tohle je naše louka...;-)
-
-
-
-
-
-
-
-
Den ode dne sil ubývalo (jelikož Šumava je samej kopec:-D) a tak jsme se občas vydali prozkoumat jen blízké okolí...
-
-
-
-
- Jeden z těch bližších cílů byl i gotický kostelík s přilehlým hřbitovem a barokní kostnicí, která ovšem bohužel byla za mřížemi... i tak z ní ale mrazilo. Celé to místo nahoře na kopečku mělo zvláštní atmosféru - motýlci ve stínu, ticho, nikde nikdo...
A na kupkách sena si malá Jaruna masochisticky poškrábala ruce, když se odhodlaně snažila vyskočit na balík sena, který byl ale pomalu vyšší než ona, jenomže to si Jaruna odmítala přiznat...ach ta býčí vzpupnost :-D
-
- má úchylka....
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
Druhý den, když jsme ještě byli plni síli, jsme se vydali do Kašperských Hor a na hrad Kašperk. Po cestě jsme se zastavili u starého hospodářského stavení (staré domy, to je zkrátka výzva....O:-)), poseděli ve stínu ÚDAJNĚ LÍPY (:-P) a zdrbli smradlavé krůty, krocany a jinou batolící se drůbež. A taky uspořádali plány, jací z nás jednou budou hospodáři:-D
Pak nás čekal výšlap na Kašperk, prohlídka hradu, nákup Veverky Terky (...;-)), určování severu a cesta zpět...
-
Klepeta!
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Abychom změnili terén, jeden den jsme strávili v Povydří. Krásná, zvláštní a tajemná to řeka, i když její koryto je spíš samý balvan než voda:-D a můj plán přejít ji proti proudu právě po balvanech ještě chci někdy uskutečnit... x-) Sice jsme málem ohluchli na pravé ucho a u řeky byla zima, rozhodně to ale za ten zážitek stálo..jen tu vydVu jsme neviděli!
-
-
(vlevo american smile, vpravo držtička navigující pana fotografa, jak nás má zabrat:-D)
-
náš sprint dolů....:-)
-
-
A abychom si ještě poslední den užili šumavské přírody, po vynuceném odpočinkovém dni, kdy nohy vypovídaly službu, jsme si udělali procházku z Antýglu na Tříjezerní slať (rašeliništní jezírka) a zpět do Modravy. Krásné místo. K tomu válka v lese, další sebíhání kopce a borůvkové knedlíky:-)
-
Byla to naprosto úžasná dovolená a nebýt toho, že poslední den a noc nepřetržitě pršelo, odmítala bych se vracet domů...
Ale to ještě není vše:-) Na závěr dávám dvě věci, které s Šumavou zdánlivě nemají co dělat, jenže... ;)
-
-