Říjen 2009

U sousedů na čumendě

31. října 2009 v 21:14 | zazvorek |  Po svých i samochodem
Včera odpoledne jsme se s "Rourou" vydali na výlet za kopečky, rsp. na kopečky k sousedům Sasům. Nechali jsme se autobusem vyvézt až na konečnou, do pozůstatků v padesátých letech zbourané vísky Fojtovice. Jeden by neřekl, že je na horách už doopravdy zima :-D Teplé punčocháče a čepka v batohu se nakonec ukázaly jako více než vhodné, neboť zima byla opravdu vlezlá - nebýt slunka, asi by z nás byly dva rampouchové :-)
Šli jsme, kam se nám zrovna zachtělo. Po překročení potoka a tím pádem i hranic bylo všechno najednou nějak hezčí, upravenější, i ty stráně snad byly zajímavější :-D :-D Po zacházce do vesnice koz a ovcí (:-P) jsme se vydali směrem na Mohelnici - dnes už zaniklou obec (taktéž srovnanou se zemí v padesátých letech), z níž už dnes zůstalo jen pár domů a jeden echt opuštěný v úchvatném údolí. Mít tak víc času...V Mohelnici jsme se totiž museli obrátit, abychom dohnali autobus, a tak jsme zvládli jakýsi přespolní běh při západu slunce podél potoka, který se nám opravdu nepodařio břebrodit, ač snaha o zkrácení cesty tu byla :-D Bylo v plánu dnes výlet zopakovat a opuštěnou krajinu probádat více, leč počasí nám nepřálo a z výletničení se stalo regulérní chrnění :-)
I tak bych se tam ale chtěla podívat znovu... To naše pohraničí je zvláštní. Stačí odjet 20km z města a už jste v opuštěné a tiché krajině, kde nad poli létají hejna krkavců, v údolí teče potok, lesy jsou barevné a ztichlé a všechno je tak nějak poznamenáno neveselou pohraniční historií...
.
-
-
-
-
-
Takhle malý jsou ty fotky nehezký, tak alespoň pro ilustraci...

O panáčku z jeřabin a práskači havranovi

28. října 2009 v 21:30 | zazvorek + Pítr |  Co se zrodilo v mysli zazvorkově
Včera, po Zázvorkově brutální fyzické námaze v chlorované vodě, následném běhu domů ve vodě dešťové a ještě následném výstupu do našeho skvostného bytu v kukani sedmipatrové (:-D) se kolem deváté hodiny večerní v pelechu zrodil v hlavě Zazvorkově a v hlavě Peťulově tento příběh. Vzhledem k výše jmenovaným okolnostem žádám o shovívavost co se děje i výrazů týče :-D Pomlčkou na začátku řádků odděluju myšlenkové pochody každého z autorů - začíná Zázvorek :-)
-
- Byl jednou jeden panáček z jeřabin. A ten panáček z jeřabin bydlel v jeřabinách. A měl kamaráda havrana.
- A ten havran měl kamaráda kapitána Kormorána.
- A ten kapitán Kormorán jednou potkal bílou velrybu. A ta uměla zpívat. A jednou sežrala...
- Dřevěnýho chlapečka.
- A zadřela si třísku.
- A plavala s tím za Kormoránem a ten jí řekl...
- Nas*at!
- A tak ho velryba proklela a...
- A Kormorán z toho sr*l kuličky.
Pauza. Po ní se zničeho nic začíná Pítr mrtvou velrybou.
- Kapitán Kormorán uvařil velrybu a pozval na jídlo i panáčka z jeřabin. Jenže ten se dozvěděl, že to byla velryba..
- Od koho se to dozvěděl?
- Od havrana.
- A ten se to dozvěděl od koho?
- Od tatínka dřevěného panáčka.
- Práskači.
Pauza. Po ní ovšem nepřišel konec pohádky, ale začalo se novou - o zvířátkách v zoo, vzpouře ptáka Jarabáka a syslu zrzečkovi... ale o tom, milé děti, zase příště... :-D
-
-

-

Jak nám (ne)lítal drak a jiné události posledních dní

19. října 2009 v 17:34 | zazvorek |  Po svých i samochodem
Diskuzní fórum v Drážďanech, Václav Havel - český mýtus, pouštění draka spojené s výletem do obory a na hrad Kostomlaty, výprava za zkamenělým dřevem, jedna nečekaná, ale moc užitečná čajka a déšť, sníh, vítr, mokro a zima. Terezka v kalendáři, která dostala mateřídouškový polštárek a moc pěkné svetry. "Rockotéka" (haha :-D), Pějme píseň dohola, nákupy a víkendové lenošení. A taky maličkatý kiks, trochu těch zmatků, nabouraných iluzí a spadaného listí. To jsou moje poslední dny - v těžce zredukované podobě :-) A protože mne nebaví pořád jen psát, následuje report z posledních dní ve formě fotografií ;-)
---------

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-

Pítr & Rézi

4. října 2009 v 22:29 | zazvorek |  Po svých i samochodem
Díky sestřičce (té nejhodnější pod sluncem :-D ;-) ) jsme s panem pekařem mohli udělat něco málo podzimních fotek - to aby bylo jednou na co vzpomínat :-)
Někdy jsou fotky ve vícero verzích - čistě z té proklaté nerozhodnosti %-)
-
-
-
-

-

-
-

-
-
-

-
-