Zkusili jsme to...a domů nakonec došli :D

25. dubna 2010 v 23:24 | zazvorek |  Po svých i samochodem
V sobotu jsme si s Peťulou udělali výlet. Bylo hezky a my byli plni sil a elánu :-)
Autobusem jsme dojeli do Bořislavi. Odtud jsme se pak vydali směr Bílka, vesnice pod kopcem Milešovka. Jelikož jsme měli co dělat vylézt tam po svých, nevěřícně jsme kroutili hlavou nad blázny, kteří trasu jeli na kole...ufff.
Na návsi jsme musela muže přesvědčovat, že pokud chceme trajdat dál, Milešovku opravdu vylézt nedokážeme. Naštěstí později uznal, že jsem měla pravdu...:-P
Z Bílky jsme se vydali dál do Žimu po Poppově operetní trase... Kdybyste kdokoliv měl informace, kdo to teda pan Poppov byl, ráda je uvítám :D Na cestě jsme trošilinku zabloudili a já vyjeveně koukala na vykácenou stráň, která ještě před rokem a půl byla porostlá stromy...
Po občerstvovací a fotící pauze (viz fota níže) jsme pokračovali na Žim. Tam jsme sice byli za exoty z města, ale utrpení dlouho netrvalo :D A neodpustím si poznámku, že kdybychom se podívali do mapy, byli bychom doma tak o dvě hodiny dřív...:D :D Ale k tomu později :-)
Cestou z Žimu (stále ještě netušíme, že jdeme kamsi do ...prčic, jen nás zaráží, že se tak nějak stáčíme špatným směrem:D) sledujeme závod? čtyřkolek a motorek - trochu to kazí tu správnou vesnicky odstrčenou idylu - a hučení strojů je slyšet ještě dlouho potom...
Dostáváme se do další vesnice (doufám, že mi obyvatelé odpustí, pokud je to město:D) - a to do Řehlovic. Aneb jak zjišťujeme z mapy i z jízdních řádů, jsme naprosto, ale naprosto mimo, v prčicích, v háji, prostě pryč - rozhodně ne ve směru, který nás má vrátit domů :D Asi bychom to nakonec měli blíž do Ústí než do Teplic...
Pokračujeme k řehlovickému nádraží. Usedáme na svodidla a nastává dilema: čekat hodinu a půl na vlak, který nás sveze blíže Teplicím, a mezitím se vyvalit v trávě u řeky (pro tuto verzi hlasovalo mé líné já s bolavým palcem, začínajícím puchýřem a strachem, že doma budeme za tmy), nebo to risknout, přejít na druhou stranu dálnice a přes kopečky se zkusit dostat domů po zpevněné (v mapě takto označené), leč těžko říct jak vypadající cestě? Jelikož druhou verzi hájil muž a mé dobrodružné já, bylo rozhodnuto.
Přešli jsme dálnici a vydali se do kopce podél úlů, štěkajících psů a typických vesnických baráků. Po tom, co na nás místní pejskové zírali, jako bychom byli mimozemšťani, kteří jim zastavili čůrání, jsme se dostali za vesnici (Habří) a zůstali naprosto sami na dokonalém místě.... Bývalá výsypka, dnes rekultivovaná (menší stromky a až divně zelená tráva:-)), ale hlavně - klid a nikde ani živáčka!!! (nepočítaje cyklistu, co tamtudy projel dvakrát za sebou a kterého jsme pak potkali před Teplicemi:D)  Rozhodla jsem se, žepokud budu před maturitou mít nervy, dojdu/ dojedu si tam na kole a na celý den se tam vyvalím na trávu... Dokonalost, ticho, relax. Krása. A jenom naše...viď ;-)
Koleno protestovalo, puchýř se pomaličku začal ozývat, ale nejsem máslo - a tak jsme došli až do Suché - a tam už to známe jak svý boty :-) Ani jsem netušila, že takhle víceménně za humny (cca šest kilometrů) máme takovou nádheru...A jelikož už byla vidět Doubravka, s pocitem , že Teplice už jsou nedaleko, začaly vypovídat nohy službu...ale zvládli jsme to:-) A v Teplicích si pak večír dali zaslouženou večeři...a následně doma padli za vlast, tedy do peřin :-)
Dalo nám to zabrat, ale stálo to za to. A už víme, že riskovat a nebát se se vyplácí ;-)
Tady je Hráďovo! :D
-
uáááááááá!!!!
-
šiška letí...bum do bříška!
-
jupí hej!!!
-
je to tu moje!!!
-
pro šišku!
-
šup pro šišku
-
obleze všechno...
-
Frajér
-
Vlk z Jen počkej, zajíci :D
-
Bobřik! :D :D
-
dežo :D :D
-
Mrož:-)
-
Gesicht
-
Sluním se :D
-
:D :D konečná...
-
dávám si dvě najednou, heč!
-
COO??? Že to je jen tyčinka?!!
-
Tak takhle ne, lyžaři! :D
-
Mistr turista :-)
 


Komentáře

1 Píťa Píťa | 26. dubna 2010 v 7:45 | Reagovat

Sláva nazdar výletu...Příště to dáme i s tou Milešovkou, abych se alespoň trochu zapotil :-P

2 veki veki | Web | 26. dubna 2010 v 18:00 | Reagovat

:D Tyhle dobrodrůžo výpravy jsou nejlepší. Takhle jsme jednou dopadli v Lužických horách...museli jsme pak jít po silnici první třídy kolem samých lehkých domů a nočních podniků. Ale taky jsme došli :)

3 Zdenička Zdenička | E-mail | Web | 26. dubna 2010 v 18:58 | Reagovat

Nějak se ti ty fotky srazily, přiznej, že ses chtěla zdeformovat hubenější! ;-)  :-D

4 zazvorek zazvorek | 27. dubna 2010 v 6:26 | Reagovat

Peťula: jasně, a ještě výstup na tu Doubravku, viď ;-)
Veki: jo, taky jsem kolikrát odkázaná k tomu jít po silnici - to je pak mňamka...ten prach...:-/
Zdení, to je tim, jak ty fotky zmenšuju, nikdy to nevychytám, aby to bylo rovnoměrný :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama