Srpen 2010

Květena, flora, rostlinstvo...Botanická.

25. srpna 2010 v 21:43 | zazvorek |  Co není kam upíchnout
I my jsme občas kulturní; tentokráte jsme se šli vzdělat v rámci říše rostlinné. Naše botanická je nevelká, ale fotogenická :-) A bylo to fajn, až na ty momenty, kdy spustili déšť a foťáček trpěl :D
Zkrátka...toto je můj první pokus o makro. Květenu vůbec nefotím, nějak mi v tomhle nepřirostla k srdci, na druhou stranu je to dobrý trénink pro detail :-) Ovšem jak jsem se přesvědčila, přestože jsem původně makro objektiv nechtěla, vidím v jeho koupi jedině výhody... Můj soňácký mazlik ho prostě nezvládá :-( Navíc struktury dokážou být úžasně abstraktní a o to přece usiluju...:-) Takže do budoucna se snad zadaří :-)
-
Kalíšek
-
Květena
-
Spirálka
-
Leaves...
-
Bambus
-
in the sun
-
spiral tribe
-
Chicquita
-
spirálka pro Nebelečka ;)
-
geometrická
-
Vulkánové prostranství v Mexiku
-
muž v květinách :D
-
Leknínové jezírko
-
Nemá mě rád...
-
Hradní pán v křoví
-
Mrtvá mezi kráskami...
-
lány žlutého optimismu

Jako jelen když vodu chce pít (by Nohavica)

25. srpna 2010 v 20:31 | zazvorek |  Texty
Vypadá to, že to má mít i jiný podtext (jeleni a tak...), ale nemá. Prostě je krásná a mám ji ráda.
-
Jako jelen když vodu chce pít
běží lesem k zřídlu ukrytému
jako jelen když vodu chce pít

Tak toužím při tobě být
je mi úzko úzko samotnému
tak toužím při tobě být

Pomoz mi v mé samotě
pomoz mi v mém životě
pomoz mojí opuštěné duši
já noc co noc po tobě volám
já noc co noc o pomoc volám

Hluboká úzkost mé srdce jímá
jaké to temno zeje před očima mýma
hluboká úzkost mé srdce jímá

Nikdy jsem nebyl tak sám jako teď
veliká pýcha vystavěla zeď
nikdy jsem nebyl tak sám jako teď
Pomoz mi v mé samotě
pomoz mi v mém životě
pomoz mojí opuštěné duši
já noc co noc po tobě volám
já noc co noc o pomoc volám

Věřím navzdory všemu
že mé volání dolétne k sluchu tvému
věřím navzdory všemu

Až spadnou listy osiky v říjnu
všechno co přijde bez reptání přijmu
až spadnou listy osiky v říjnu

Pomoz mi v mé samotě
pomoz mi v mém životě
pomoz mojí opuštěné duši
já noc co noc po tobě volám
já noc co noc o pomoc volám

-
Jelínek

Filmové léto u Zazvorků

21. srpna 2010 v 21:59 | zazvorek |  Co není kam upíchnout
Za celé léto jsem viděla jen dva filmy, které mi vyrazily dech. A ani jeden není "normální" :D
Tak nejprve k Sedmikráskám...

Sedmikrásky
-
Jsme, jsme, jsme, jsme! :D
-
panenský byt :D
-
Hoříme...:D
-
Jůůlie
-
Jde o film z roku 1966, který natočila Věra Chytilová. Dvě mladé dámy, Marie a Marie, spolu bydlí. A protože je jejich svět prázdný, nevzrušivý...rozhodnou se být zkažené. A v průběhu filmu jsou čím dál zkaženější. Využívají důvěřivých pánů a nechávají se jimi živit, mají radost ze zamilovaných naivních milenců, devastují sebe i byt, nic jim není svaté. Ale na každého jednou dojde...
Film je naprosto dokonalý co se vizuální/výtvarné stránky týče. Zlatá šedesátá... To se musí vidět. Neuvěřitelně jsem se u něj bavila. Střídají se černobílé, barevné i "filtrované" pasáže, celý film je jako jedna velká koláž. Poetické, moralistické, vtipné. Bohémské. Krásné.
"Vadí?"
"Nevadí."
-
"Víš, že máš křivé nohy?"
"A to nevíš, že jsem na tom založila svou osobnost?"
"Svaž si je k sobě!"
-
Druhým filmem je Begotten režiséra Eliase Merhigea z roku 1991.

Begotten
-
film Begotten
-
God´s eye
-
To už je z trochu jiného soudku... Horor, lyrika, alegorie, bizarnost, nechutnost, perverze, brutalita, psychopatie. Toť ve zkratce celý film, ovšem vměstnat ho jen do těchto pár slov by byl zločin...
Narozdíl od blbců (nejen kvůli tomuto filmu, naprosto dementní komentáře mají ke všemu) na ČSFD si nemyslím, že by autor byl úchyl a psychopat. Stejně tak neplatí, že psychopatické filmy přitahují jen psychopaty. Ano, slabším povahám a žaludkům bude stačit první osmiminutovka a obídku můžete vesele zamávat. I já ho po první a celkově asi nejbrutálnější scéně vypnula a šla radši spát. Na druhý pokus už jsem ale dojela do konce i přes nechutné scény, dlouhé a děsuplné pohledy do apokalyptické krajiny, pupeční šňůru a prapodivné chrchlání, bublání a bouření, které fungovalo jak místo řeči, tak místo muziky. A přiznám se, že nebýt závěrečných titulků a anglické Wikipedie, asi bych tenhle film nikdy nepochopila... Titulky opravdu pomůžou. Ale zkuste se na něj dívat bez předchozího infa, ať si užijete to "nepochopení" a pátrání, co že se tu vlastně děje... I když občas to opravdu není jednoduché, kamera to nijak neulehčuje...
Popravdě nevím, co si o tomhle filmu mám myslet. Na jednu stranu se mi z něj zvedal kufr a zvuky byly snad ještě strašidelnější, než vizuálno, na druhou stranu to bylo plné prazvláštní zvrácené krásy a lyriky... Uff. Odvahu k tomu podívat se na to znovu nejspíš už nenajdu...

Artista v květinách

16. srpna 2010 v 22:27 | zazvorek |  Co se zrodilo v mysli zazvorkově
Nemohla jsem si pomoct, artista musel do kytek. Kitsch object, too much coloured. Co nejjednodušší divný kytky, barevné plochy, artista na kříži se stydí a nad ním to krvácí. Prostě nálada osamoceného večera :-) Když mě teď baví fixy. Jsou divoký, barevný, emoční, dětinský. A s těma člověk holt nic pořádnýho neudělá, takže v nejbližší době ode mě nic kloudnýho nečekejte (jako by se to kdy čekat dalo :D).
-
Artista v květinách
-
Artista v květinách
kolem něj roste hrách
psali to v novinách
teď spinká v křovinách.
Sype se na něj mák
nebojte -
sezobe ho pták.
Tááák.

Oblouzněná...Psími vojáky

16. srpna 2010 v 20:02 | zazvorek |  Z hudebních vod
Psí vojáci
Ačkoliv Open air festival v Panenském Týnci stál opravdu za ***, našly se i světlé momenty.  Kromě koncertů Tatabojs, Vanessy, Už jsme doma, Tomáše Kluse nebo Buty to byl i koncert Psích vojáků. Psycho, depka, ale i usměvavý a skromně děkující Filip Topol a úžasný klavírní doprovod... Od té chvíle touhle kapelou žiju. Pokud máte cca pět deset minut čas, mrkněte na text ke skladbě Baroko v Čechách...

- toť poetika bratří Topolů i Psích vojáků. Je možné objevit svůj inspirační zdroj až v momentě, kdy už dávno píšete s podobnou náladou? :D Je možné být někým ovlivněn ještě dřív, než ho objevíte? :D
Oblíbila jsem si i další "hitovky" (rozuměj nejznámější písničky):
Kruhy
Kruhy pod molem
Kruhy ve vrbě
Kruhy v pěstích
Kruhy před očima
Kruhy jak vzteklí psi
Svistot kruhů mezi tlapama
Tak mi pomož rozplést ty kruhy
Tak už mi pomož
rozetnout ty nekonečný kruhy

----
Filip Topol
nebo taky Žiletky....:


Totálně mě dostali. Dostanou i vás?

Motejli, poetická

12. srpna 2010 v 15:42 | zazvorek |  Co se zrodilo v mysli zazvorkově
První várka motýlích... Bohužel focená vlastnoručně, tedy naprd. A bohužel zazvorek je extrémně stydlivý tvor, tudíž jsou tu jen ty, kde není vidět opravdu vůbec, ale vůbec nic :D Snad to příště bude lepší - to už bude fotograf/ka a kvalita snad stoupne :-)
Už jednou jsem motejly fotila, ale tehdy to nebylo...studuhodné:D I když, tahle minivárčička je taky naprosto neškodná :-)

Nožky :-)
-
Motejli
-
Silouette
-
No, a tímto jsme asi skončili.... :D Neboť zbytek je opravdu studuhodný...třeba to sem ještě někdy prdnu, ale nějak mi chybí ta odvaha, co mě provázela při začátcích focení :-)

Na potoce plave prasklá labuť

10. srpna 2010 v 9:53 | zazvorek |  Co se zrodilo v mysli zazvorkově
...aneb jak mne Nebeluška opět přivedla k prasklé labuti :D
-
Na potoce plave prasklá labuť
a s ní spousty listů a větví
ta labuť bude večer na chuť
až budou ostatní mrtví.
Dám si ji s pirožky
smaženou na kmíně
ponožky na nožky
plus boty z předsíně.
Měla i kámošku - notorickou husu
pořád mluvila a hodně pila
a jednou si ty dvě daly pusu
ta husa pak z toho dlouho blila.
Kde dneska je husy té konec?
A jak se mi povedlo labuť vytrávit?
Tu husu zastřelil nešikovný lovec,
ta labuť mě zřejmě chtěla otrávit.
Nejezte ptactvo divoké
a nesbírejte kdeco v lese
neb pohnojíte pak lány široké
a můžete se najíst zase.
Habdž. :D
-
Pohřeb kohoutkův

Maktub

4. srpna 2010 v 22:38 | zazvorek |  Co se zrodilo v mysli zazvorkově
Společně i to vědro uzvedneme. Všechno uzvedneme, jako Atlas.
A když se budeme držet za ruce, třeba nám budou svítit hvězdy. Víš, co říkal pán. Pozor na přání... Budou se vám plnit.
A když něco opravdu chceš, je to proto, že si to přeje duše vesmíru. Maktub; tak je psáno.
Jestli začnou svítit, začnu věřit na zázraky. I na padající hvězdy. I když ty podle lidových tradic nemusí věštit jen štěstí, ale i něčí úmrtí.
Co je psáno, to je dáno.
Miluj a budeš milován. A ještě k tomu je to krásné.
Musí to tak být a je dobře, že to tak je. Je jedno, koho miluješ. A naprosto k ničemu je vědět proč. Hlavně že. Jinak vždycky budeš jako bez nohy. A krásné věci je lepší nepojmenovávat. Bezejmenné jsou éterické.
Prostě jen miluj. A nikdy se ti nestane nic špatného. Duše vesmíru by to nechtěla, ráda vidí krásné věci. Obzvlášť pokud je sama stvořila.
Maktub.

Nemocný strom a ptáček bez duše

Co chytneš v žitě?

1. srpna 2010 v 22:20 | zazvorek |  Po svých i samochodem
Po sto letech jsem opět vytáhla muže na výlet. Do mých milovaných Fojtovic, kam jinam :-) A dostali jsme se i do Habartic - taktéž zaniklé krušnohorské obce. Zůstal z nich víceméně jen rozcestník...
Miluju pole. Louky a srpnové slunce a bodláčí, vlčí máky a otevřenou krajinu a celé naše pohraničí. Miluju to tu. A nechci nikam pryč... Tady je to doma.
-
Shake your ass! :D
-
uchacháchacha
-
Pincezna v poli
-
ghííí:-)
-
Vegetarian aneb hlad je hlad :-)
-
Dialogue between two trees
-
Strom! Jo? Jo!
-
Jasný směr cesty :D
-
Osmihnuska
-
květinové dítko :D
-
Muž jde chytat do žita
-
Chytí nebo nechytí?
-
The Catcher in the rye
-
Čekání na supa :D
-
Lán osmihnusek
-
Motýlek s pochroumaným křídlem
-
šmíry šmíry šmíry!
-
Voyeur :D
-
Pusu na čumák :-)
-
u nás u Penny