Na slunné straně Milešovky

30. srpna 2013 v 22:39 | zazvorek |  Co bylo napsáno
Bořislavský farář FRANZ SITTE (původem z Hrádku nad Nisou, 1896 - 1960) se kromě péče o svou farnost, nacházející se v překrásné části Českého středohoří, věnoval také regionální historii a vlastivědě a také sadařství a ovocnářství. V roce 1936 sepsal (samozřejmě v němčině) Dějiny farní obce Bořislav, v 50. letech pak vlastivědnou práci o celém Českém středohoří s názvem Na slunné straně Milešovky. Ta se bohužel vzhledem k nešťastným událostem z roku1960 do tisku dostala až v roce 2011...
V průběhu 50. let se samozřejmě objevili hajzlové, kterým - zřejmě z nějakých nesmyslných osobních důvodů - tenhle člověk překážel a objevily se názory, že farníkům údajně vadí jeho špatně čtená kázaní a to, že je Němec. V roce 1960 se Franz Sitte vydal navštívit svou sestru žijící v Německu. V Chebu jej zadržela StB a převezla do vazby do Litoměřic právě kvůli práci Na slunné straně Milešovky (StB byla přesvědčena, že chce práci v Německu vydat a že tak odsunutým krajanům připomíná jejich domovinu). Zřejmě se to i těm bestiím zdálo málo, jelikož ani domovní prohlídka neprokázala žádnou protistátní činnost. Takže co je v tu chvíli nejjednodušší? Obvinění z propagace z fašismu (!!!) a revanšismu, další "průser" bylo už jen to, že si dopisoval s některými krajany z Německa -dostal také nabídku služby v Německu, kterou ovšem nepřijal, což evidentně StB nijak nezajímalo. Jak moc velká broskvovina to je, pochopí každý po přečtení výše zmíněné práce. Je to absolutně apolitický text o historii, přírodě a životě v kraji pod Milešovkou, ze kterého je cítit maximálně láska k této oblasti a krajině. I kdyby se práci v Německu chystal doopravdy vydat, co komu po tom tak mohlo být? Navíc se během svého 38 let dlouhého působení ve farnosti postaral o opravu tří kostelů a šestnácti kaplí a o výstavbu tří kaplí nových. Moje babička, která žila v Žimu a poté i v Bořislavi, na něj také vzpomíná jen v dobrém (hlavně na to, jak se hezky staral o ovocné stromy), navíc přidává zajímavý postřeh - za války údajně nějakou dobu nakupoval větší množství potravin, než by zvládl spořádat sám (několik bochníků chleba denně apod.), její sestry se tedy domnívaly, že jídlo nosil někomu, koho u sebe ukrýval...
Pár dní poté, co byl převezen do Litoměřic, spáchal v cele sebevraždu. Tedy podle oficiální zprávy vyšetřovatelů. Přeřezal si žíly břitvou ukrytou v botě. Jenomže...
Údajně prošel při příjímaní do cely tak pečlivou prohlídkou (včetně vložek do bot), že by rozhodně neměl kam žiletku ukrýt. Navíc měl žíly na obou rukou přeřezané tak hluboce, že i kdyby se mu to na jedné ruce podařilo, těžko by si v takovém stavu dokázal přeřezat žíly i na druhé ruce. K tomu si přidejte, že jej hodinu před smrtí v cele navštívil vyšetřovatel KSMV, že dozorci i patoložka trpí "ztrátou paměti" a bylo jim zadáno, že farářovu celu nemusí prohlížet, že je tam vše v pořádku; že oficiální příčina úmrtí byla později změněna na vykrvácení ze žaludečního vředu a taky to, že hluboce věřící katolík by si asi jen těžko sám sáhl na život... a vychází nám, že je to celé nějaké podivné. V 90. letech vyšetřování případu proběhlo znovu a výsledkem je téměř jistota, že šlo o zinscenovanou záležitost a vraždu.
Všechny tyto informace je možné se dočíst právě v publikaci Na slunné straně Milešovky. Krom bohatého obrazového doprovodu je zde farářův životopis, informace k jeho případu, k bořislavské farnosti a především jeho dvě práce - Dějiny farnosti Bořislav a poprvé vydané Na slunné straně Milešovky, vše v německé i české verzi.
Už pár dní mám zase "toulavou", pod dojmem této dnes v noci přelouskané knihy jsem tedy měla nutkání vyrazit na Milešovku. A mimořádně se mi povedlo přesvědčit i Jendu (nejprve jsem se chtěla na výlet vydat sama hned nad ránem, ale asi mi záviděl focení za ranního sluníčka... :-) podvolil se tedy, že odpoledne pojedeme společně. Přeci jen na nejvyšším kopci Středohoří ještě nikdy nebyl a to se musí napravit!). Bohužel se udělal nefotogenický opar a světlo bylo plytké, navíc slunko skoro nesvítilo...krajinky tedy moc nevyšly, tak tedy přikládám alespoň jednu "rodinnou do rámečku", ačkoliv se k tématu článku hodí daleko míň.
Jo a ještě jedna věc - na výšlap na Milešovku doporučuju jen spolehlivé boty. Moje sandálka se totiž po cestě dolů rozpadla a jít ten krpál dolů jen o jedné botě, která sice drží, ale vypadá, že každou chvíli bude sestru následovat, není moc sranda. I když...:-)
 


Komentáře

1 Ucí Ucí | E-mail | Web | 1. září 2013 v 15:00 | Reagovat

Tak ta fotka do rámečka je úžasná, moc Vám to sluší, doufám, že si jí do rámečku opravdu dáš!
A příběh toho faráře neznám a moc mě to zaujalo, takže díky za tip!
A já jsem pořád tedy poslední ostuda, co ještě nebyla na Milešovce!

2 zazvorek zazvorek | 1. září 2013 v 20:16 | Reagovat

Tak to moc děkujeme! :-) Škoda jen, že jsme tam po tom vejšlapu takový uřícený...Ale tak nějak jsme zjistili, že nemáme skoro žádné společné fotky (hlavně že oba tak rádi fotíme :-D!), takže jsme si udělali jednu "památeční".
No a osud pana faráře je bohužel jeden z mnoha podobných... Snad ho tahle knížka aspoň trochu pomohla připomenout.
No a na Milešovku určitě musíš, nahoru je to tak třičtvrtě hodinky a ty výhledy...:-)

3 Veki Veki | Web | 4. září 2013 v 10:45 | Reagovat

Doufám, že má Sitte v Hrádku už i pamětní desku na rodném domě... nevím, nijak zvlášť jsem si tam domy neprohlížela. Ale každopádně ho znám, hrdina našeho kraje. Každý trochu slušný pisatel o Hrádecku se o něm zmiňuje.
Na Milešovce sem dosud nebyla, ale ví Bůh, že v tom kraji mám příbuzné a rozhodně se tam vypravím. Láká mě moc a už dost dlouho.
Nechť je Franzovi země lehká a skláním se před ním.

4 zazvorek zazvorek | 4. září 2013 v 14:27 | Reagovat

No vidíš,pokud vím, u nás o něm vyšla jen tahle publikace a jinak ticho po pěšině...A to tu působil desítky let. Naštěstí alespoň v Bořislavi je o jeho památku pečováno...
Pokud budeš mít příležitost, určitě to "tady u nás" navštiv. Od nás se dá do středohoří dojít pěšky, takže to tam mám prošmejděné a zamilované. Ty kopce vystupují z krajiny jako kužele a z výšky vypadají jako rozbouřené moře...nádherný kout země.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama