Zase sny

16. listopadu 2013 v 12:10 | zazvorek |  Co se zrodilo v mysli zazvorkově
Někdy na začátku roku jsem se prostřednictvím zazvorka zbavila některých svých opakujících se snů (http://zazvorek.blog.cz/1302/kdyz-si-sny-vyhodi-z-kopytka). Tedy, snad zbavila. Teď se zase nástřádalo pár jiných, ve kterých se opakují podobné motivy, i když jako celek se nevrací nikdy. A tak to zkusím znovu.
Sen I.
Nedávno jsem se seznámila s jednou moc krásnou zrzavou upovídanou slečnou. To je realita. Ve snu mě pozvala, ať za ní přijedu na návštěvu. Přijela jsem do velikého města, které místy vypadalo jako Praha, místy jako Chánov u Mostu. Přesně mi popsala, jak se k ní domů dostanu. Tramvaj mě vyhodila mezi obrovskými vysokými budovami, které vypadaly jako lepší novější paneláky. Vůbec jsem netušila, kde jsem. Jedna z budov vypadala jako správní sídlo; do té jsem vešla a nějak jsem se ocitla v nejvyšším patře. Musela jsem sejít do suterénu. Nikde nikdo, chodby byly hrozně maličké, vypadalo to trochu jako výtahová šachta. Nějak se mi podařilo dostat ven; ocitla jsem se na betonovém plácku sevřeném mezi těmi vysokými budovami. Volám slečně, že jsem ztracená, a ona najednou stojí vedle mě a vede mě širokými rušnými ulicemi pryč. Míjíme žlutý barokní kostel. Chci zjistit, co je to za kostel, kdy byl postaven, a tak nechávám slečnu utíkat ulicemi dál, aniž by si všimla, že už s ní nejsem, a zůstanu stát před ním. Vidím jen tabulku popsanou písmem, kterému nerozumím.
Konec snu.
Sen II.
Přestěhovali jsme se s rodiči a sestrou na okraj nějakého velikého města. Bylo to jakési sídliště vysoko na kopci, odkud se dalo do města dojet jen jedinou tramvají a všude stály chladné bílé paneláky. Všichni se rychle zabydleli, ale já jsem tam byla nešťastná, chyběla mi možnost útěku do přírody. Tak jsem se začala toulat, což se nikomu nelíbilo, ale já věděla, že spíš než do školy musím někam jít. Tak jsem jednou náhodou objevila krásný výhled do zalesněných kopců mimo město. Na jednom z těch vršků byla dokonce vidět teplická Doubravka - a mně se zastesklo po původním domově. Tak jsem si slíbila, že se do těch kopců jednou vydám; půjdu, kam chci, a snad dojdu tam, kam potřebuju. Nevím, co měl být cíl. Pak jsem se za stmívání vracela domů a na točně mezi paneláky zrovna čekala poslední tramvaj. Nasedla jsem do ní.
Konec snu.
Sen III.
Ležím v posteli v nějaké roubence. Je tma, ale postel je hned pod oknem, takže ke mně svítí světlo z ulice. Něco moc těžkého mi leží na hrudi. Dusí mě to. Když otevřu oči, je to pryč, jako by to uskočilo. Zase spím. Něco mě lechtá na noze, ale tentokrát mě to neprobudí. V místnosti jsem sama, ale slyším hrát nějaký hudební nástroj podobný klarinetu.
Konec snu.
Sen IV.
Potkávám se s kamarádem z dětství, Blecha se jmenoval. Vypráví mi, že vypěstoval nějaké nové ovoce (název už si nepamatuju, ale končil na -ice) a chce ho začít prodávat u nás v paneláku (v mém původním bydlišti). Nabízím mu svůj pokojíček. Vylepí přes okno obří plakát s názvem toho prapodivného ovoce. Jsou to takové žluté kuličky podobné špendlíkům, má jich plné pytle a prodává je přímo z okna v sedmém patře. Najednou se ve vzduchu objeví kamarád Veseláč - stojí na parapetu a nakupuje ovoce do síťovky. Samozřejmě mu ty kuličky propadávají dolů na zem.
Konec snu.
-----
Mimo téma.
Nedávno - konkrétně při přepisování textů Karla Plíhala do takového malého sešitku (viz dole)- se zrodil malý modrý panáček. Od té doby se objevuje dost často; vždycky na mě odněkud jukne a chce se mu na papír. Tak když už jsme u těch snů...
-
-
(hrdina jde - tak trochu proti své vůli - zachránit princeznu zakletou ve stromě; pokud ji nezachrání, bude z ní stejně nemocný strom, jako ten vpravo)
 


Komentáře

1 nebel(r) nebel(r) | 18. listopadu 2013 v 11:08 | Reagovat

Sny, kapitola sama pro sebe...Můžu ti hodit odkaz na jeden kvalitní zajímavej snář online, jestli ho ještě najdu.. Mě se často opakují sny o hřbitovech, které mě děsí a fascinují zároveň. A taky si pamatuješ některé sny třeba ještě po několika letech,uplně detailně nebo aspoň útržky? A kdopak je ta zrzavá paní? :-D Krosna?
Ten poslední obrázek s drakem/serpentem/hadem je úžasnej(asi hlavně kvůli psychedelickýmu stromku)
Závidím ti, že máš čas malovat a psát si a číst jen tak pro radost :-)To u mě vzhledem k seminárkovo-referátovému šílenství nehrozí:/

2 nebel(r) nebel(r) | 18. listopadu 2013 v 11:13 | Reagovat

Asi teď trochu odbočím, ale tohle je taky dost inspirativní hudba ke snění a při poslechu jsem si řikala, že by se ti to určitě líbilo: http://www.youtube.com/watch?v=Wv_UYo8Cvjo

Narazila jsem na tuhle kapelu v knize co právě pročítám,když je chvilinka času -http://www.databazeknih.cz/knihy/goticky-svet-136841  je to něco jako Ishkur, kterýho jsem včera zase po x měsících oprášila. Píše se tam o kapelách, jak ty vlny gothic rocku vznikaly, nejvíc je tam o Cure a Siouxsie jakožto hlavních průkopnících ale i třeba tvých oblíbených Skinny Puppy a spol. no a hlavně, o uplně neznámých snových kapelách, který nejsou třeba ani na Ishkurovi(většina jo). Takže teď převážně objevuju pomocí knihy, yt a Ishkura. Je to studna plná inspirativní hudby :-) Btw konečně jsem poprvé slyšela první album DCD z roku 1984 :-P Znáš ho?

3 zazvorek zazvorek | 18. listopadu 2013 v 11:42 | Reagovat

Však si pamatuju ty naše rozhovory nad podivnostma, co se člověku můžou v jakémsi polospánkovém režimu odehrávat v hlavě...Právě že si ty sny pamatuju i po letech, o tom právě byl ten předchozí článek. A nejčastěji se mi asi zdá o bouřkách, což mě jen děsí bez jakýkoliv fascinace. Mám z nich hrůzu.
A děkuji děkuji, čas na kreslení rozhodně nemám, to jsou jen několikaminutový malůvky (včetně toho prince, co jde zabránit tomu, aby se z princezny stal nemocnej strom). Na to fakt není čas a na čtení bohužel už vůbec ne, to mi chybí snad ještě víc. Čtu samý hlouposti do školy, však to znáš. Nic, co by podněcovalo fantazii.
Hehe, ta slečna nebyla krosna typ, na to byla moc rázná a ukecaná, krosny jsou jen krásný a něžný víly, však víš ne?:-D :-D
Ta muzika dobrý, ale ta paní zpívá moc, kdyby zpívala jen občas, bylo by to lepší. Ale děkuju ;-)
A ta knížka vypadá dobře, podle toho, co píšou v komentářích, to nebude nějaká volovina o emo a nějakejch hloupostech, který se člověku při slově goth nesmyslně vybaví. A když se někde píše o Cure nebo Siouxsie, to by bylo, aby mě to minulo! :-D Díky za tip. Jo a ty nejstarší DCD si nejsem jistá, jestli znám, musela bych si to poslechnout...Minulej rok jsem si koupila Aion (to jak má na obalu Hieronyma Bosche) na LP, to je ti nádhera, ten zvuk!

4 nebel(r) nebel(r) | 18. listopadu 2013 v 17:38 | Reagovat

A pamatuješ na démony? chodí jednou dvakrát za rok, už si troufnou jen málo, ale furt někde jsou a to i za dne občas.co u tebe?
takže s časem a volností moct dělat co chceme jsme na tom stejně co.
Kniha je super, hodně popisná a inspirující k novým kapelám. Ta pani,to je ukázovej styl dream popu,kam byli jednu dobu zařazený právě i DCD. To první album je uplně jiný než klasika od nich. Kytarovější, snad i synthovější! Někde někdy poslechni. Je zajímavý..
A knihu pujč ve vědecký anebo kup, rozhodně dobrý Ishkurs guide vol.2 ;)
LPčka jsou nej,až budu mít gramec, tak moje sbírání započne ve velkém:)

5 zazvorek zazvorek | 18. listopadu 2013 v 19:27 | Reagovat

No právě, na ty ošklivý zážitky pamatuju. Já mám klid, bylo to asi jen chvilkový...ale nedávno jsem si vzpomněla na Jiříka - Sayrayta právě ve spojitosti se sny a různými stavy. Nevíš o něm náhodou něco?
Na Ishkura občas zajdu, když potřebuju trochu temný muziky :-D Ale jinak teď poslouchám spíš klidnější věci, zasněnější. LPčka jsou bezvadný, ale v antících pořádný neseženeš (samá Helenka Vondráčková nebo podobný hovadiny) a ty lepší jsou pořád drahý...a taky se ti může stát, že koupíš nový a ono ti nehraje - já si takhle minulý týden na koncertě koupila LP Květů a přeskakuje to...:-(

6 Vojtěch Vojtěch | E-mail | 18. prosince 2013 v 19:36 | Reagovat

ad4: Terko, já chci taky baštit ty skvělý žlutý kuličky od tvýho kamaráda, aby se mi zdály takový sny. Prodává je ještěv sedmém patře? O_O

7 zazvorek zazvorek | 19. prosince 2013 v 7:22 | Reagovat

Už není sezóna, takže zásoby došly, ale když vydržíš, on se určitě zas někdy v tom sedmém patře objeví, mně se sny opakujou :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama