Červen 2014

Dušokartáč

30. června 2014 v 23:37 | zazvorek |  Co se zrodilo v mysli zazvorkově
S dovolením použiju výraz mého drahého kamaráda Pavla a oznamuji (si): s prvním červencovým dnem nasazuju DUŠOKARTÁČ. Drhnu jako rejžákem, leptám savem a vymetám pavučiny. Vono se to nějak tento. Uklid(n)í.


František Drtikol

Ze Svorníku

22. června 2014 v 22:29 | zazvorek |  Co není kam upíchnout
Něco málo střepů z konference Svorník, letos konané ve Slaném. Tedy spíše z exkurze, která proběhla poslední den. Panenský Týnec, Třebíz, Srbeč, Mšec, Smečno, Buštěhrad. Foťák jsem měla půjčený a rozhodně mi to focení nešlo. Tedy ne že by mi to s mým šlo líp, ale aspoň to mám "ošahaný", s těma kompaktama se člověk akorát rozčiluje. Takže spíš servíruju to, co mě bavilo.

-


-

-

-

-

-

(svatý Kosmonaut?)
-

-

-

-

-

-

-


Pohádky z bramborových řádků

14. června 2014 v 13:50 | zazvorek |  Co bylo napsáno
Onehdá jsem dostala takovou moc pěknou knížku pro děti. Jmenuje se POHÁDKY Z BRAMBOROVÝCH ŘÁDKŮ a napsal ji Carl Sandburg. Vzpomněla jsem si na ni teď, když si čmárám do notýsku nějaké blbinky, a právě v tom notýsku z ní mám zaznamenané nějaké úryvky. Za přečtení tedy ta knížka rozhodně stojí celá, je báječná, krásně psaná, s úžasnou imaginací. A tak alespoň pro představu, aby ty články tady nebyly pořád jen samý obrázek a fotka.
-
V sousedství Bělohřívky, v prérijním kraji, kde nad jejich usedlostmi kroužila tatáž hejna černých havranů, žil chlapec Modrý vítr. Celá ta léta, co rostl, toulal se jako kluk pěšky prachem a trávou a naslouchal větrům. Nejraději ze všeho si obul pevné boty a vydal se po kopcích a podél řek západního Ertepelska naslouchat větrům. Byl tam jeden blankytný vítr, který se zvedal v létě ráno v šest a v zimě ráno v osm. Pak znal ještě noční vítr, modrý po letních hvězdách v létě a modrý zimními hvězdami v zimě. A pak ještě jeden, blankytný vítr chvil mezi dnem a nocí, blankytný vítr svítání a soumraku. A všechny tři měl tolik rád, že by neřekl, která má nejraději. "Časný ranní vítr je tak silný jako prérie a vím, že mi uvěří, cokoliv mu řeknu. Nebo noční vítr s táhlými temnými křivkami nočního nebe mě celého pronikne a pochopí všechna moje tajemství. A blankytný vítr chvil mezi tím, za šera, kdy není ani noc, ani den, ten vítr mi klade otázky a říká mi, počkej, přinesu ti, cokoliv budeš chtít."
(...)

V lednu bývá nebe úžasně blízko, když jdeme po polní cestě a obrátímě tvář k obloze. V takové lednové noci vypadají někdy hvězdy jako čísla, vypadají jako úkoly z počtů napsané holčičkou, která chodí do školy a právě se začíná učit počty.
(...)

A celá léta potom říkala děvčata v Ertepelsku svým milým: "Jestli si mě chceš vzít, zahraj mi pod oknem v zimní noci na kytaru v pletených palčácích."
(...)

Když jeli v noci napříč Ohiem a Indianou, sundali rosomáci střechu vagónu. Průvodčí jim řekl: "Jste mi dlužni vysvětlení." "Byla mezi námi a hvězdami," odpověděli mu.
(...)

Slovensko - za objektivem Martin V.

12. června 2014 v 8:33 | zazvorek |  Po svých i samochodem
Tak jsem se tedy dostala i k fotkám od našeho milého pana docenta, tímto mu moc děkuji, jsou parádní. Případné úpravy jsou jeho práce, samozřejmě. A jelikož díky němu máme s Jendou alespoň nějaké fotky, bude to taková trochu sebestředná série...:-)


-
-

Tenhle fascinující prostor si žádá trochu vysvětlení. První večer jsme se v maličké skupině šli najíst/popít do horské hotelu. A to byl totální návrat v čase. U všech stolů seděli úplně stejní pánové, všichni pili totéž, v tom vcelku autentickém prostoru to vypadalo na rekreaci ROH nebo tak něco. My jsme seděli bokem a všechno to pozorovali jakoby za nějakou skleněnou stěnou - my jsme přišli jako vetřelci ze současnosti, zatímco u nich čas plynul nějakým svým tempem a zdálo se, že jakmile někdo z nás odejde na WC, najednou se ocitne na druhé straně, stejně oblečený, stejně popíjející a v jejich časoprostoru. Pak jsme vyzvěděli, že to je podnikové školení zaměstnanců válcoven...:-))
-

Tak kdo z nás půjde z kola ven, resp. zpátky v čase k zaměstnancům válcoven? Náš proužkatý tým to rozhodně nebude! :-D
-
-

-

-

-

Večer pokročil, podroušenost taky...:-)

-
-

-

-
(Tváře umouněné od popela, ale kominík to není, jasný pane!:-))
-

-

-

-

-

-

--


(..."A naše kapela se seznámila na drogovém večírku, když jsme se čerstvě potkali, jsme věděli za chvilku, že tohle naše spojení se okamžitě promění v nekonečné umění...":-)

Báňská města Slovenska

4. června 2014 v 18:02 | zazvorek |  Po svých i samochodem
Mám půlden volna a odmítám se znovu učit. A tak můžu konečně s téměř měsíčním zpožděním zveřejnit nějaké fotky z tradiční školní (skoro)týdenní exkurze. Tentokráte se jelo za slovenskými báňskými městy a tak trochu po stopách SNP. První den nás čekala Olomouc, další dny pak Kremnica, Zvolen, Bánská Štiavnica, Hronsek, Ilja, Bánská Bystrica, Špania Dolina a poslední den Rožnov pod Radhoštěm.
Obsáhlejší komentář ode mě nečekejte, po měsíci si jednak rozhodně nevzpomenu na všechno, jednak mi prostě není do řeči, raději nechám mluvit fotky. Tedy se omlouvám, že any ony nemají komentář.
Jak by řekl Pavel: ámen.
-

-

-

-

-
-
-

-
-

-
-
-
-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

(Nepřípomíná vám s tím jablkem malého Ježíška? :-))
-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-
Teď ještě následuje pár fotek od Jendy:

-

(mít svatozář se mi moc zamlouvá...)
-


-


-
A taky pár fotek od pana Zubíka:


-

-

-

-

-


Až zprovozním externí disk, doplním ještě fotky od pana docenta...

Salome

3. června 2014 v 10:07 | zazvorek |  Na co se pěkně dívá
František Drtikol a jeho SALOME.
A taky Karel Kryl a táž postava ve zkráceném textu.
Toliko komentář.

Něžná i proradná,
krutá i bezradná,
plamen i červánek,
ďábel i beránek,
cukr i sůl.
U vůně hřebíčku,
u rytmu střevíčků
císař dnes myslí byl,
za tanec přislíbil
království půl.

Salome,
noc už je na sklonku,
Salome,
podobnas úponku,
podobna kytaře,
pro svého vladaře
Salome, tančíš.
Salome,
sťali už Křtitele,
Salome,
usměj se vesele,
točíš se ve víru,
ústa jak upíru
krví ti planou,
Salome

-


-