Z cesty po Francii - úvodem

20. srpna 2014 v 2:48 | zazvorek |  Po svých i samochodem
Jako cíl letošní letní dovolené jsme vybrali Francii. Fárplán vypadal asi následovně: strávit pár dní v Alsasku, tedy hned u německých hranic, pak přejet do Dijonu, dál odjet na pár dní do střední Francie - oblasti Auvergne, pak do pohoří Jura u švýcarských hranic a na závěr zase přespat v Alsasku. Na celou tu dlouhou cestu jsme si se vším všudy vytyčili 14 dní a zdá se to tak akorát. Samozřejmě, že Francie nabízí obrovské množství možností, co vidět, poznat a ochutnat, ale v našich silách ani v silách našich peněženek (oproti loňskému nízkorozpočtovému Polsku to byl podstatný rozdíl, ale o tom snad později) není dát to všecko najednou.
Nad programem jsem hloubala dlouho dopředu; chtěla jsem skloubit poznávání měst a historie s trajdáním venku. A v tomto ohledu se snad povedlo, i přes něpřízeň počasí (to bylo tak hrozně hrozně nefér!!!) jsme měli všechno :-). Každý den jsme ráno vyrazili, celý den byli na nohou a večer jen upadli do stanu a usnuli; chodili jsme spát dřív než děti lítající ještě po desáté večer venku...
Cestovali jsme autem nebo po svých a přespávali jsme v kempech. Živili jsme se povětšinou bagetami v podstatě s čímkoliv, protože jak jsme brzy zjistili, najíst se ve francouzské - byť té nejobyčejnější - restauraci chce mít dobře zásobenou peněženku a jazykovou vybavenost. S Jendou oba zvládáme angličtinu a němčinu, francouzská slovíčka nás dosud nezasáhla, což se ukázalo jako problém. Francouzi buď neumí, nebo ze zásady nechtějí mluvit jinak než svou - podle nich jistojistě nejkrásnější - řečí. To, že jazyky nezvládá starší generace, se dá ještě odpustit, ale že ani studenti nemluví německy ani anglicky, mi připadalo docela zarážející. Jenže když jsme na ně přesto anglicky mluvili, rozuměli nám. Ha! Jen nám zarytě odpovídali v tom svém úžasném jazyce. Který mi mimochodem po téhle dovolené zas tak úžasný nepřipadá - ostatně vždy záleží na mluvčím, někdy mi přišel ten jazyk vyloženě odporný, zatímco třeba v hudbě se poslouchá krásně. Ale zpět k jídlu.
Krom toho, že jídlo je tam drahé, je taky ale krásné. Francouzi jsou v tomhle precizní a rozhodně se v jídle neodbydou. Nebo si alespoň dávají záležet nad tím, co prodávají a předkládají zákazníkovi. Vše je krásně nazdobené, lákavé a člověk by se najedl i očima. Takže - sice si zaplatíte, ale dostanete parádičku, co ještě navíc výborně chutná. Špatnou zkušenost tu s jídlem rozhodně nemáme... Nicméně vzhledem k jazykové bariéře jsem si jídlo objednávala naslepo - ukázala jsem do jídelního lístku a byla zvědavá, co mi přinesou. Naštěstí to bylo vždycky moc dobré. Drtivou většinu času jsme ale jedli opravdu jen jogurty, ovoce, zeleninu, konzervy a bagety - s tartare, paštikami (ty mají fakt skvělé!), sýry (k těm ještě později), marmeládou (tolik příchutí jsem v životě neviděla) a v nouzi i nasucho. Trochu mě překvapilo, že v cereálním pečivu se tu moc nejede (nebo možná jen v pekárnách). Co nás ovšem dost štvalo - v marketech se všechno prodává jen po baleních, což hlavně u jogurtů nechápu. Samozřejmě jsme neměli žádnou lednici - co mám dělat se šesti jogurty (stejné příchutě), když jsme dva a ještě pod stanem?!! Mám si je do chřtánu narvat všechny najednou?
Abych pokračovala v kritice (hehe): většinu času jsme měli problém s odpadkovými koši. V kempech ani ve městech skoro nikde nebyly, přesto nikde nebyl bordel. Asi se jim odpadky záhadně samy vypaří. Nebo nevím. A Francouzi zase zřejmě neví, co je to blinkr. Zásadně totiž neblikají při změně směru, takže si člověk musí trochu hrát na jasnovidce, aby odhadl, co se bude dít.
Z té vší kritiky se snad může zdát, že jsem na tuhle zemi zanevřela. Ano, Franouzi jsou lehce arogantní, hrdí, peníze z člověka lámou všude, kde se dá (k jednotlivým extrémům později) a lecčemus v jejich kultuře nerozumím. Na druhou stranu se většinou snažili být moc milí, úslužní a slušní. A Francie je prostě krásná a obrovská země, která má snad v každém svém zašitém koutě co nabídnout a člověk může jen závidět.
Toliko k úvodu několikaetapové "reportáže" z naší dovolené. Teď už snad můžu jen varovat: čeká vás několik sáhodlouhých článků s milionem fotek a popisů jednotlivých dní, měst, památek i lokalit, které jsme navštívili. Protože někoho by to třeba mohlo zajímat. Někdo zas může koukat na obrázky. A ti další prostě v tomhle momentě přestanou číst :-).

 


Komentáře

1 Uci Uci | E-mail | Web | 20. srpna 2014 v 13:44 | Reagovat

Hoho! Skvělej report a těším se na další a na fotky! :)

2 zazvorek zazvorek | 20. srpna 2014 v 14:24 | Reagovat

Hehe, bude toho spoustu spoustu...;-) Ještě čekám, až stáhne fotky Jenda a jde se na to.

3 Veki Veki | E-mail | Web | 27. října 2014 v 19:40 | Reagovat

Z trestu za mou nečinnost to teď budu muset zvládat všechno najednou. Ale neskonale se těším. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama