Pozdní podzim

14. prosince 2015 v 20:25 | zazvorek |  Co není kam upíchnout
Mnoho se toho stalo za poslední týdny a málo je času a chuti to vše vypsat, ale stydím se, že se tu měsíc nic neobjevilo, a tak se to snažím napravit tímhle náhodným výběrem událostí. Jasně, všeho moc škodí, hlavně teda holčičích řečí, ale když to sem nevychrlím všecko najednou, tak už nikdy nic :-)

10. listopadu jsme se spolu s desítkami (dalších) Tepličanů šli podívat do tamního muzea na vernisáž připomínající 100. výročí úmrtí nejslavnějšího teplického rodáka Julia Payera (další odkaz zde). Kartograf, polárník, ale také malíř zamrzlých pustin, o kterém se v našich zemí příliš neví, ačkoliv je třeba spoluobjevitelem Země Františka Josefa a po své domovině tam na dalekém severu pojmenovával zálivy i ostrovy. Je skvělé, že v Teplicích funguje iniciativa (na FB údajně pod názvem Julius Payer - ze Šanova frajer), která se snaží o osvětu, co se jeho aktivit i díla týče. Teplice moc slavných rodáků nemají a tenhle je zrovna nadmíru zajímavý. Všichni objevitelé si zaslouží velkou úctu, obzvlášť když se vydají do takových končin, kde jeden umrzne, ani nemrkne, pokud ho teda dřív nesežere lední medvěd. Ještě dodávám odkaz na report z výstavy na Zubajzově blogu. Výstava trvá snad až do ledna, rozhodně doporučuju pozornosti.



(Julius Payer - Vlečení lodi, 1873)



Teď z trochu jiného soudku. Dost holčičího, ovšem úsměvného, myslím. Chtěla jsem totiž být zase jednou eko, ovšem zbaběle jsem se vrátila do starých kolejí. Totiž:
Od přestěhování se do Ústí mě trápí kvalita a vzhled mých vlasů. Dřív byly zvyklé na měkkou (a mimo to chuťově výbornou) vodu, která zřejmě v kombinaci s absencí barvení, fénování atd. napomáhala tomu, že bývaly vcelku husté, hodně vlnité až kudrnaté a kvalitní. V Ústí dostaly zásah vodou extra tvrdou a taky častým fénováním, což jim rozhodně neprospělo a stalo se z nich jakési neforemné a zplihlé chroští bez tvaru. Šampon, který by s tím něco udělal, se mi zatím objevit nepodařilo, navíc jsem z panické hrůzy před umaštěnými vlasy zvýšila postupně frekvenci jejich mytí na každý den, maximálně obden (dřív to bylo dvakrát až třikrát do týdne - míň to nešlo, vlasy se mi odjakživa dost mastí). Jenže mě už přestalo bavit drásat hlavu šamponem každý den, obzvlášť když mi přišlo, že se tím paradoxně snad mastí ještě víc a jsou čím dál tím horší. Navíc to, že je šampon prost parabenů a silikonů ještě neznamená, že to jinak není kdovíjaká chemická srajda. A tak jsem skočila na - v poslední době populární- "no-poo" vlnu.
Podstatou no-poo je dostat vlasy do jejich přirozeného stavu a struktury a obnovit jejich do jisté míry samočistící schopnost, tedy zbavit se běžně prodávaných šamponů a mytí vyřešit různými alternativami, kterých už je za tu dobu ozkoušeno velké množství: nejšetrnější je mýt vlasy pouze vodou bez čehokoliv dalšího, pak jsou možné různé oplachy (voda+ocet/citron/bylinky), alternativou k šamponu může být soda, žitná mouka nebo třeba marocký jíl, případně si také můžete z bylinek, olejů, mýdel a kdovíčeho udělat šampon vlastní.
Mým cílem bylo nechat vlasy odmastit, ozdravit a dopřát jim klídek od chemických a navoněných šamponů. Cesta k tomu je ovšem trnitá, ne že ne.
Skočit z každodenního mytí na občasné oplachování čistou vodou mi přišlo moc drsné, přece jen musím občas vylézt mezi lidi i bez čepice, pod kterou bych schovala umaštěné a nevzhledné vlasy (protože dle zkušeností těch statečných, co už to mají ozkoušené, se musí první týdny počítat s tím, že vlasy se dost mastí a vypadají o moc jinak, než na co je člověk zvyklý). Kdesi jsem vyčetla, že supr je žitná mouka, ze které se po smíchání s vodou udělá taková kašička, co se prskne na hlavu a pak vymyje. A tak jsem se na to vrhla. Je nutné operovat s tím, že si trochu zasviníte trubky, vyplácáte víc vody (mouku ve vlasech chce asi fakt málokdo a vymýt jí důkladně dá trochu práce) a budete smrdět trochu jako chleba šumava. Nicméně má zkušenost po pár umytích tímhle způsobem byla taková: vlasy byly tužší, měly trošku větší objem, drsnější a jakoby voskovou strukturu, takže se zdály mastnější, ale umýt je bylo potřeba až tak po třech dnech. Experimentovala jsem taky s dalšími oplachy, které by zajistily vhodné ošetření vlasů. Heřmánek jsem docela často používala už dřív - hezky voní, zklidní kůži a zvýrazní blond barvu, ale zdá se mi, že trochu vysušuje. Jablečný ocet je sice asi optimální pro to, aby se vlásky leskly a byly příjemné na dotek, ale smiřte se s tím, že pak smrdíte jako tláča s chlebem. Obzvlášť pokud zmoknete, to se ta octová vůně line opravdu do dálky :-D Zkoušela jsem do toho kápnout i pár kapek levandulového oleje, ale vzešla z toho taková směsice vůní resp. pachů, že se můj přecitlivělý nos těšil, až to zase rychle dostanu pryč. Nejspokojenější jsem byla s vodou s citronem.
Jasně že po pár týdnech by bylo na nějaký verdikt dost brzy, ale prostě nemůžu říct, že bych byla kdovíjak nadšená - chyběly mi voňavé a hebké vlásky, občas mě trochu svědila pokožka hlavy... Prý je třeba dát tomu čas; prý to bude vážně supr, až se to srovná a vlasy se přirozeně odmastí. Prý, prý, prý. Jenže já jsem strašně nedočkavá. Zbaběle jsem se vrátila k obdennímu mytí šamponem. Jestli máte někdo dobrou zkušenost s no-poo a utvrdíte mě v tom, že je potřeba tomu dát čas a pak zažiju vlasovou obrodu, ráda si zaexperimentuju ještě jednou, do tý doby ovšem opouštím tenhle eko nápad bez náhrady :-)).


Na státní svátek jsme se vydali do Drážďan. Hlavním cílem byla galerie Albertinum, kde vystavují sochy a umčo od 19. století dál. Vyčerpávající reportáž o tom podal Zubajz zde. Bylo to výživné a inspirující, ale víc si počtěte u Zubího. A taky se tam objevil kousek Středohoří. Takže tady máte aspoň jednoho Caspara Davida Fridricha:



Moc pěkným zážitkem byl výlet Collegia Cibia, na kterým jsem byla tentokrát přizvána také. Vyrazili jsme pěšmo z Mlýnů přes Prysk do České Kamenice; cesta to není moc dlouhá, ale terén se vlní a navíc nám v poslední třetině začalo krásně adventně sněžit. Ta pocukrovaná krajina se mi moc líbila. A ještě víc se mi líbila kamenická hospoda Na Ráně, kde o nás bylo královsky postaráno. Místní nám tam trefně říkali Sněhurka a sedm trpaslíků. Jen ten závěr v nádražce už byl trochu divočejší a málokdo si cestu zpět pamatuje...:-)
Dovolila jsem si vypůjčit pár fotek od Veseláče, prezidenta Collegia Cibia. Jemu totiž nevadilo, že mu nasněží do foťáku a tak statečně dokumentoval celou cestu. Já si egoisticky pro potřeby blogu vybrala jen tyto.




Zvířátek se prostě bojím. Udržuju odstup.


Venca Z. (za normálních okolností považovaný za andrgraunďáka) mě soustavně přesvědčuje, že Dalibor Janda má i jiné kvality než proslulou naditou (či spíše nabitou) kapsu. Dokonce mi kvůli tomu do hospody přinesl i svá podepsaná LP, nad jejichž názvy a tracklisty jsme se dost nasmáli (kam se ztratilo Deset prstů pro život?!).


A tady výsledek, když jsem Na Ráně vytáhla zmrzlý foťák, kterému se okamžitě zamlžil objektiv do podoby efektního srdíčka...:-)



Den před Mikulášem jsme se přidali ke školní exkurzi do Míšně. Do Říše to od nás nemáme daleko, takže se mimořádně nemuselo odjíždět v nelidskou hodinu, ale vše běželo pěkně v poklidu a nakonec byl čas na pamětihodnosti i jiné atrakce. Navštívili jsme skvostnou katedrálu a zámek Albrechtsburg, považovaný za nejstarší v Německu; nejprve byl sídlem Wettinů (a též místem jejich posledního odpočinku), v posledních staletích tu pak sídlila veleslavná porcelánka. Moc jsem nefotila, neb byla zima, foukalo a začalo pršet, takže jen tento pidivýběr.



Supr panďuláci na náhrobnících. Takovej skoro moderní primitivismus. Anebo omalovánky.




V kapli byla velká spousta soch různé kvality, jak je vidno.




Albrechtsburg zabral spoustu času, ale podle mě to tam rozhodně stálo za to. 19. století se tam zapsalo s razancí nevídanou až obskurní, ale mě to baví. Ultramoderně pojatá expozice leckoho pobuřovala, mně se naopak docela líbila. Nepoužívat klasické vitríny přece není zločin.
Po nasycení ducha jsme také potřebovali nasytit žaludky. Příjemně malé vánoční trhy nabízely vše, co jsme od nich potřebovali - Glühwein v kýčovitém hrnečku i Bratwurst, tedy atributy, bez kterých pro nás Sudeťáky neexistují Vánoce. Studeně pršelo, takže jsme se místo procházky městem na poslední hodinku odebrali do značně útulné a příjemné hospody na čaj a míšeňské pivo a pak už se zase frčelo domů. O té hospodě píšu proto, že přesně taková mi tady u nás chybí - nekuřácká, jednoduše zařízená, ale ne tím chladným současným způsobem, naopak působila dost vlídně a hřejivě bez kýčovitých pičičmundiček, s příjemnou obsluhou. Člověk přece snad nechce tak moc...

Jo a taky jsem si koupila xylofon. Ne, nezbláznila jsem se! Jsem zvědavá, jak dlouho se mnou Jenda bude mít trpělivost. Ovšem hned první večer u mého kakofonického třískání dokázal usnout, takže jeho tolerance zjevně nezná mezí :-)



Držím to sice jako prase cvičku, ale dejte mi pár let a zahraju s grácií třeba i Ovčáci, čtveráci.
Přivedl mě k tomu jednak jeho krásný zvuk (vhodný i pro předvánoční čas), chuť si třeba jednou zahrát nějakou takovouhle píseň:

a taky třeba možnost učit se na dva nástroje najednou - občas si trochu zabrnkám i na kalimbu (sanza/mbira), která má překrásný uklidňující zvuk. Tedy když zrovna není tak příšerně rozladěná jako ta moje, kterou jen po sluchu naladit asi nezvládnu...



Krásný advent a KLIDNÉ!! svátky všem!


 


Komentáře

1 Bobeček Poo Bobeček Poo | 15. prosince 2015 v 9:48 | Reagovat

Ahoj,
fandím bezhovníkovým vlasům. Skutečně. Vím, že nepotřebuješ mít vlásky voňavé. Myté vlásky hovínkem pravda mohou způsobovat nejapné potíže zejména v dopravních prostředcích mimo Krásné Březno a Předlice. Tleskám no poo vlnkám.
P. S. četl jsem ve 100+1 před mnoha lety, že na vlasy je dost dobrá vlastní moč. JE to jiný článek, tenkrát nebyl moc internet, le nevymýšlím si. http://ona.idnes.cz/britka-sylvia-chandlerova-nasla-elixir-mladi-a-krasy-pije-vlastni-moc-12m-/zdravi.aspx?c=A131007_112549_zdravi_jup

2 zazvorek zazvorek | 15. prosince 2015 v 14:35 | Reagovat

Bléé, no že by ta paní byla kdovíjaká mladistvá kráska, to bych teda neřekla. Bezhovínková metoda teda jednoznačně vede, pokud se člověk nemusí maskovat v Orient Expressu. Ale  jak je vidno, třeba některé lidi napadne zkusit i pravý -nechutný- opak v podobě poo-metody, tedy intenzivní vlasové hovínkové kúry. Na to doporučuji švestky, meruňky, kefír a jiné povzbuzující potraviny...:-D

3 Uci Uci | E-mail | Web | 17. prosince 2015 v 15:19 | Reagovat

Parádní vyčerpávající report! U mě jsou veškeré výlety i kulturní akce na bodu mrazu, brzy se rozepíšu proč.
No-poo už mě taky mockrát napadl, ale vím rovnou, že to nedám, už takhle jsem strašně drbací a škrábací a prostě nepřeklenu to krizové období...
A ten nástroj kalimba Jára má a asi jsme nevěděli, že se tak jmenuje! Ale nikdo na to hrát neumí :D

4 zazvorek zazvorek | 17. prosince 2015 v 20:14 | Reagovat

Já jsem si pořád říkala, že to přece vydržím, že mi za to ty zdravé a přirozeně "žijící" vlasy stojí, ale prostě jsem nedokázala přežít ty týdny s mastnou a svědící hlavou, než se to dá do normálu. Anebo to pro mě prostě není, třeba to opravdu není vhodný pro každýho, obzvlášť asi ne pro ty, kterým se vlasy fakt mastí...
Kalimba je skvělá (dlouho jsem pátrala po tom, jak se to jmenuje :-D), koupila jsem si jí na loňský vánoční studovnický besídce od Saši, ale taky na to neumím zahrát nic kloudnýho, jen si na to tak hypnoticky a uklidňujícně brnkám :-)

5 Veki Veki | Web | 27. prosince 2015 v 20:36 | Reagovat

Jo, o tom vynechání šampónů jsem lecos slyšela, ale teda asi to nedám. Vlasy mám dobré i tak, kosmetiku se snažím kupovat přírodní. A hlavně to fakt nepřeháním (pořád nechápu, na co lidi potřebují tolik druhů všech krémíčků, balzámků a nevím čeho ještě). Kalimbu znám, pár jsme jich měli v ZOO přímo z Afriky. Zvuk pěkný a kdyby byly vyladěné, bylo by to lepší (ale což, já to stejně prdlajs poznám). Výlety super, dlouho jsem nikde moc nebyla. :-/

6 Zdeňka Zdeňka | 28. prosince 2015 v 13:07 | Reagovat

No poo jsem ještě nezkoušela, ale četla jsem o ní hodně....popravdě, asi bych to taky nedala...a tak jsem se vydala aspoň alternativní cestou přírodní kosmetiky...zkoušela jsem levné šampony z DM od Alverde (ale protože mám s pokožkou hlavy od dětství problémy, tak jsem u těch šamponů nemohla zůstat). Teď zkouším šampon od cannadermu (ten teda vůbec nepění, ale dělá krásné vlasy a není potřeba ani balzám na rozčesávání) a taky zkouším šampon od logony (přijde mi, že vlasy trošku vysuší, tak by mohl být dobrý pro rychle se mastící). Jinak kamarádka objevila kouzlo tuhých šamponů a už nepoužívá nic jiného. Chválí si kvalitu vlasů i výdrž po umytí. :-)
A taky jsme četla, že vlasům neprospívají plastové kartáče, ale měli by se používat hřebeny s kančími štětinami.

7 nebel(r) nebel(r) | 30. prosince 2015 v 0:29 | Reagovat

ten report je perfektní:D čiší z něj hodně přátelská a dobrodružná atmosféra, až se mi trochu zastesklo, že nám se na vánoční trhy ani jinou dobrodrůžo cestu do pohraničí letos o adventu nepovedlo zajet,ale určo se to za rok musí napraviti,třeba právě s paní ofcí!

jinak já hodně slyšela o sodě, tu bych možná jedinou zkusila, jinak mi to přijde jak z bláta do louže...chápu veškerý ty bio alternativy a určitě na nich něco bude,ale musím říct pravej opak, kterým mě ústecká voda častuje...já,vždycky vlasy jak pochcanou slámu,slabý, bez života,mastný...po několika letech tady v tvrdý vodě musím říct,žůžo.gábina si vlasy nemůže vynachválit, už jsou zase dlouhý,plný života,nic jim nechybí a střihají se jen konečky.první rok (co se ještě ani každý den nemyly tou vodou tady..)byly hnusný a musely hodně dolu,teď jsou zdravý...je to jak kouzlo. jinak z umytí v tý vodě mě pořád ještě svědí kůže na hlavě i všude po těle,po koupání a je hodně suchá...jinak se ale snažím používat(dle rad kadeřnice)co nejmíň navoněný šampony,nejvíc mi vyhovuje garnier fructis nebo taková ta jejich bylinná řada. vlasy musím mýt denně,aby byly fit,ale to už odjakživa.a kondicionér používám též a k tomu tangle teezer-chytrý rozčesávač,jinak se mi uzlíkujou. občas i olejové sérum na konečky od avonu..denně večer fénuju,protože chodit spát s mokrými prý taky škodí. mno a jinak, zásadně nekulmuju, nedávám lak,tužidlo ani gel..to mi v minulosti dost ničilo vlasy.vesele si je párkrát do roka nechám nabarvit a nemůžu si vynachválit,jak mi místní voda prospívá..tak jsem asi exot :-! ale jinak být tebou jak tu někdo zmiňoval,používala bych třeba ten canna či jiný bylinný,třeba kopřivu.každé vlasy potřebují specifický šampon i péči no..ale kdyby už bio, tak snad jedině tu sodu..tvé zážitky a experimenty zní vtipně a roztomile, ale některé hrozivě O_O  :-D
jinak stokrát chválím obsah reportáže a zážitků i foto doprovod a musím napravit na svém blogu taky delší odmlku...alespoň do konce roku 8-)

8 zazvorek zazvorek | 31. prosince 2015 v 11:27 | Reagovat

[5]:: Já právě taky nejsem příznivce všelijakých kosmetických vychytávek, nechávají mě chladnou a považuju to za vyhozené peníze. Ale šamponu se prostě vzdát asi nedokážu:-D A kalimba je úžasná, kdybych se jen byla schopná na ni pořádně naučit (resp. obětovat tomu trochu času)...

[6]:: Alverde šampony si taky kupuju, ale zatím na ně nemám názor, oslňující účinek nemají, ale špatné taky nejsou... Cannaderm asi zkusím, díky za tip ;-) A jinak kartáč mám "prasečí", ale přijde mi, že vlasům snad dokonce spíš trochu ubližuje, než aby díky němu byly v kondici...

[7]: : Sodu bych raději nezkoušela, prý dost vysušuje a je to docela dryják... Závidím ti, že na tebe má ústecká - resp. klíšská voda takovej blahodárnej účinek, mně přináší jen samý negativa :-( Ale je fakt, že máš vlasy hezký ;-) A díky ti moc za pochvalu, však jsme si říkaly, že by to chtělo ještě nějaký závěrečný článek, než se to kalendářně zase přečíslí!

9 Zdeňka Zdeňka | 5. ledna 2016 v 19:59 | Reagovat

[8]: Nejsou špatné, ale pokud má člověk problémy s pokožkou, tak jsou špatné. Strašně vysušují....Ještě můžeš zkusit (pokud tak neděláš) si nenanášet šampon na vlasy, ale pouze "namydlit" pokožku hlavy a vlasy vynechat :-)
Ten "štětináč" máš "čistý" nebo v něm máš přidané plastové nebo kovové kolíky? :) Nejlepší je čistý a myslím, že se s ním nemají česat mokré vlasy (třeba já mokré vlasy češu dřevěným jednořadým...a nemůžu si stěžovat :-) )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama