Inspirace: Georges Perec

28. ledna 2016 v 16:10 | zazvorek |  Co se zrodilo v mysli zazvorkově
Francouzský bláznivý spisovatel GEORGES PEREC kdysi učinil Pokus o vyčerpávající popis jednoho místa v Paříži. Usadil svou velectěnou zadnici kamsi na náměstí St. Sulpice a zaznamenával všechno, co se tam během dne odehrálo. Nějak mi při dnešním obědě přišlo na mysl, že je to vlastně báječný nápad, a rozhodla jsem se udělat totéž po svém ve zkráceném časovém horizontu (takže to bude vykrádačka jen částečná:-)).

Čtvrtek 28. 1. 2016
doba obědová, rozsah: 10 minut
Ústí nad Labem
jídelna obchodního centra s prosklenou stěnou, odkud je vidět dění na Kostelním náměstí
-
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se šikmou věží
reliéf zakrytý zelenou síťovinou
muž ve fialové péřovce s dlouhými rukávy chodí od člověka k člověku a žebrá
odmítavé kroucení hlavou a zrychlený krok
mladík v černé bundě vybírá peníze za něco, co drží v podpaží
žena se žlutou taškou někomu mává
vysoký chlapík s brašnou přes rameno a s papírovým pytlíkem si to někam štráduje
obrýlený kluk se zmateně zamotává do dlouhatánské červěně a modře proužkaté šály
prázdné stánky (pět)
plechová pojízdná bouda (jedna)
starý pán v černém svetru a brašnou přes rameno sviští rázným krokem
všichni něco drží v rukou
každý má nějakou tašku či kabelku
galanterie, knihkupectví, fara, banka, další banka, obchody
v kostele hoří svíčky
postarší paní si opírá nákupní tašky o kamenné koule na dlažbě
holčička v červeném boxuje, poskakuje a kope do vzduchu
aha, tančí!
co chvíli projede auto
dámám povlávají vlasy
muž si nese igelitku barevnou jako pierot
bělovlasý muž pajdá
v oblečení převládá černá
dvě proti sobě jdoucí žluté igelitky Billa
spoustu lidí projde, než si jich stačím všimnout
žena v černém kompletu telefonuje
postarší proplešatělé paní kráčí do kostela
zrovna parkuje černé auto
paní trpaslík nese jídlo v bílém plastovém boxu a divoce s ním třese
mladá žena s kočárkem zastavuje u popelnic
a znova se zastavuje u kamenných koulí
paní v dlouhém šedém kabátu nese opatrně plato vajec
telefonující muž bezradně postává před kostelem s deskami s lejstry
ještě je tu asi milion lidí a já je nestíhám!
(Jenda právě dojedl oběd)

 


Komentáře

1 Veki Veki | Web | 28. ledna 2016 v 20:22 | Reagovat

Mě fascinují kamenné koule, takový ústřední bod v programu. :-D
Ráda pozoruji takhle odněkud ulici. A často si říkám, kdo jsou ti lidé, jaké mají osudy a jaké názory? To mě tak napadá. Ale ještě mě nenapadlo mě to sepsat.
Pěkná sonda do 10 minut na náměstí. :-)

2 zazvorek zazvorek | 30. ledna 2016 v 11:12 | Reagovat

Ty koule jsou takovým prazvláštním prvkem toho prostoru, děcka na nich občas trénují něco jako parkur, je to dobrý sedátko, odkladiště, zábrana pro auta...:-)
To hemžení bylo moc zajímavé. Kolik lidí v poledne trajdá po městě! A to si všichni stěžujeme, jak nemáme na nic čas.

3 Alča Alča | E-mail | 1. února 2016 v 11:13 | Reagovat

To je parádní nápad a moc hezká adaptace! :) Jako bych tam seděla vedle tebe :)

4 zazvorek zazvorek | 1. února 2016 v 14:19 | Reagovat

Děkuju! No štve mě, že to nebyl tak úplně můj nápad, ale až bude teplo, otevřou zahrádky u kaváren a já budu mít volný víkend, dotáhnu to k dokonalosti a udělám z toho "etnografickou" sondu do života v Ústí nad Labem :-D

5 Uci Uci | E-mail | Web | 4. února 2016 v 15:40 | Reagovat

Tak to mě moc pobavilo. Boxující holčička, mladík v šále a paní co třese boxem s jídlem :) Někdy je vážně úžasný se zastavit a rozhlédnout se po okolních existencích...

6 zazvorek zazvorek | 8. února 2016 v 10:23 | Reagovat

A že (nejen) ústecký lid je dost kvalitní materiál ke zkoumání :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama