Oči potok spát, jablkový sad

1. listopadu 2017 v 23:00 | zazvorek |  Co není kam upíchnout
Kdo pozná písničku v názvu, dostane... zvířátko z kaštanů :-)

Chci tím říct, že tenhle článek bude ryze podzimní.
Podzim je moje období, po parném létě se probouzím z letargie a jsem víc než spokojená. Všechno voní a má zvláštní kouzlo, člověk má možnost vyslat svou mysl do zajímavých dimenzí, rozněžnit se zpomalit.

Co se týče naší dcery, je to jak na houpačce. Po delším období, kdy už bylo všechno vcelku v pohodě (a dokonce i zdravotně - kupříkladu jsme se konečně zbavili Frejkovy peřinky, neb kyčle už má zdravé), přišlo období, kdy se najednou rozhodla, že nebude pít mléko. Prostě ze dne na den začala mít hysterické záchvaty, sotva viděla lahev, a i kdybychom se rozkrájeli, nedostali jsme do ní nic. Příkrmy baští, až má boule za ušima, ale mléko je teď nepřítel č. 1, což je u půlročního "kojence" docela problém. Přijde mi to stejně absurdní, jako kdyby se koala rozhodla, že nebude jíst eukalyptus nebo tak něco. Ale to všechno by bylo snad na další samostatný článek... Tedy já si přála trochu zlobivé dítě, ale tohle je ještě větší tvrdohlavec než my dva dohromady, a to už je co říct! :-)

Krásné počasí taky konečně nahrává výletům. A naopak je-li ošklivo, už si troufáme i na různé kulturní akce. Při těch je kupodivu největší andílek a tváří se jako nejhodnější a nejúžasnější miminko pod sluncem, ačkoliv doma předtím spustila hysterák a byla by schopná nás ukopat, jen aby se jí do pusy nedostalo mlíko.
Z výletů, na kterých jsme měli s sebou foťák, vybírám tyhle snímky, protože mi prostě přijdou pěkný. Pěkně podzimní. Je tu cyklostezka Děčín - Hřensko (resp. Děčín - Dolní Žleb, do Němec se chystáme někdy příště, až budeme mít víc času a budeme se moct svézt vlakem zpátky), komentovaná procházka po Podmoklech na Den architektury, České středohoří s výhledem od Kocourova a na Milešov, rodinné foto z ovocného sadu, komentovaná prohlídka výstavy Mýtus Ulrich Creutz v litoměřické galerii (pozn. to jsem testovala nosítko, zda se v něm Alici konečně bude líbit; byla hodná a usnula, takže usuzuju, že líbilo, a tudíž se nám momentálně šije naše vlastní, jupííjéé :-)) a ruiny zbořeného protestantského kostela v Hrobu.




































Dlouho předlouho tu taky nebylo hudební okénko. Při zpětném pohledu mi tak nějak vychází, že si tady na blogu na muziku vzpomenu obvykle právě na podzim. Podzim je pro mě takovým hloubavým obdobím, obdobím návratů - k sobě, kořenům, zážitkům dob minulých, někdejším zájmům, oblíbeným místům nebo knihám. Je v tom hodně nostalgie, bilancování, vzpomínání, ztišení a zklidnění. Nemyslím si, že bych na podzim poslouchala muziku víc než jindy, spíš mám díky krásným náladám chuť na hudbu, která si hraje s myslí i duší... a o kterou se chci podělit.

Tohle nebude objev století. OLDŘICH JANOTA hraje dlouho s různými lidmi různou muziku na různých místech. Poslouchám ho pár let; myslím, že jsem jako první slyšela někdy na gymplu jeho album Žlutě, možná to bylo Sešité. Ale teď se mi do rukou dostal komplet 8CD s názvem Ultimate nothing a vyhlašuju jej OSOBNÍM SOUNDTRACKEM PODZIMU. Díky, naše osvícená knihovno! (Neskrývám překvapení, že u nás v knihovně něco takového vůbec objednali).
Jelikož ale toto Ultimátní nic až na výjimky neobsahuje skladby z éry, kdy OJ hrál v uskupení MozartK, doplňuju si ho ještě o skvosty tohohle nadmíru originálního "tělesa", neb právě ty mi připadají jako jedny z nej, co OJ nahrál. Ale ať už je to tohle prapodivno, meditativní až hypnotické skladby, folkovější nebo kytarovější věci, písničky víc tiché než melodické nebo naopak hravější věci s nadsázkou, všechno mi to k tomu podzimu sedne jako p.del na hrnec. V každé volné chvilce taky nakukuju do Janotových sebraných textů, které byly vydány pod názvem Kytaru s palmou. Krásné čtení.

Jsi temná jak zlé nebe
utichlá jak podzimní les
je těžký vůbec po tobě sáhnout
jsi můj druhý břeh.


Janota ve mně rezonuje, momentálně je to přesně to, co potřebuju. Je to křehký solitér, jehož vidění světa je mi víc než blízké. Je mi jasné, že to není hudba pro každého. Ale i kdyby se mi tu podařilo nalákat jen jednoho jediného člověka, který mu přijde na chuť, budu nesmírně ráda. Protože tohle je hudba, která je pořád ještě OPRAVDOVÁ - a to bez vší patetičnosti, která by se za tím slovem mohla ukrývat.
(Jo a taky si myslím, že kdybych ho znala, když byl ještě mladej, je dost možný, že bych do něj byla zamilovaná. Ale pssst...:-))







Taky mám každý rok takový rituál. Nutně musím vidět filmy CESTA Z MĚSTA a ZÁHRADA a třeba i několikrát, protože jsou pro mě prostě jednoznačným symbolem podzimu. Nejen tím, že se v tomhle ročním období odehrávají, ale i svou náladou, příběhy a atmosférou. O obou už jsem tu několikrát psala a několikrát se nad nimi rozplývala, nechci se opakovat. Ale má-li článek o podzimu být kompletní, nesmí tu chybět. Jestli je ještě neznáte...koukejte je zkouknout! :-D

Krásný podzim všem. Nenechte si ho kazit předvánočním šlenstvím, které snad každý rok propuká dřív a dřív.

 


Komentáře

1 veruce veruce | Web | 2. listopadu 2017 v 13:18 | Reagovat

Krásné fotky, malá je naprosto kouzelná! :-)
Já jsem taky podzimní (a ještě více zimní), jen mě každý rok štve, že v ty slunečné a nejbarevnější dny se z různých důvodů nikam nedostanu. Zrovna to podzimní Středohoří mám v plánu už roky :-(  :D
Také přeju pěkný podzim a ať se malé nošení líbí i nadále (jen pozor na ty dupačky, při nošení tahají, protože se nemají kam posunout, tak ať jí zbytečně nevadí třeba tohle). 8-)

2 zazvorek zazvorek | 5. listopadu 2017 v 22:33 | Reagovat

Díky díky, každá máma samozřejmě strašně ráda slyší, že má skvělý dítě...:-D
Taky mám ráda zimu, ale popravdě jen pokud je sníh; každopádně jsem v zimě spokojenější než v létě. A čoveče taky mám pocit, že ty nejkrásnější podzimní dny vždycky nějak prošvihnu, dřív to bylo asi kvůli práci (když se člověk vrací domů za tmy, moc si to neužije), letos jen pár výletů s malou, snad to v budoucnu dohoníme ;-)
S těmi dupačkami je dobře, že to říkáš. Teď zrovna nenosím, neb se mi nosítko ještě šije, ale jinak jsem malé dávala jen polodupačky (v létě nic), taky jsem měla pocit, že ty celkové se do toho asi nehodí. Oblečení na ven budu asi ještě muset nějak vychytat, mně je pořád vedro, ale zároveň musím malé nějak schovat tlapky...

3 Hana Hávová Hana Hávová | 5. listopadu 2017 v 23:37 | Reagovat

Tak podzim zrovna nemusím, i když přiznávám, že mívá i pěkné dny. Zase je tady shoda. Děčín je moje rodné město. Zrovna minulý týden jsem ho navštívila na tzv. cestě za mládím. V Českém středohoří mám sestřenici a několikrát za rok za ní jezdíme. Až bude Alice starší a budete mít zase cestu do Děčína, zkuste Pastýřskou stěnu a ZOO na ní. Pokud pojedete do Německa, malá by měla mít svůj pas. Pamatuj na to. Trvá to měsíc, než jí ho udělají. ;-)

4 Hana Hávová Hana Hávová | 5. listopadu 2017 v 23:40 | Reagovat

[2]: Zkus dát Alici do nosítka pod kalhoty punčocháče a na ně pletené ponožky, nebo bačkůrky. A nebo dupačky o číslo větší. ;-)

5 zazvorek zazvorek | 6. listopadu 2017 v 20:19 | Reagovat

[3]: Joo Děčín je moc fajn, pár let zpět jsem do manžela hučela, že bych se tam klidně přestěhovala, ovšem bez úspěchu... :-? A taky jsem se tam teď něco najezdila kvůli práci, někdy třeba i dvakrát týdně. Na zoo tam si pamatuju z dětství, mám v hlavě vzpomínku, že je taková "lesní", bez exotických zvířat, ale o to vlastně příjemnější :-) A kde máte sestřenici, můžu-li se zeptat? My máme výhodu, že jsme doma ve Středohoří, u Labe i v Podkrušnohoří, všechno krásné máme na dosah. Někdo prohlásil, že Ústí je nejošklivější město v nejkrásnější krajině - a myslím, že to celkem sedí...
Na cestování s malou už jsem se připravila, občanka by měla být hotová zrovna zítra (hodí se nám, jezdíme hodně do Němec a příští týden se chystáme do Budapešti), ale to vám povím, to focení mimina je fakt zážitek... To vymyslela opravdu nějaká myslivna :-?
A díky za radu, punčocháče už jsem sehnala, bačkůrky uháčkovala babička, teď už jen počkat na nosítko a vyrazit do terénu! :-)

6 Hana Hávová Hana Hávová | 6. listopadu 2017 v 22:58 | Reagovat

Sestřenici mám v Podsedicích, což je poměrně malá vesnice asi 10 km od Lovosic. Větší obec v okolí jsou Třebenice. ;-)

7 Zazvorek Zazvorek | 7. listopadu 2017 v 17:03 | Reagovat

[6]: No to je paráda, my jezdíme alespoň jednou do roka (obvykle na konci června) vedle do Obřic za kamarádkou a jejím tatínkem!!:-) Tedy-vím, znám:-)

8 Hana Hávová Hana Hávová | 8. listopadu 2017 v 0:15 | Reagovat

[7]: My tam jezdíme určitě v červenci ( její děti mají narozeniny a svátek ) a někdy i v průběhu roku. Vždy tam spíme přes víkend. Na to abychom jeli jen na kafe na otočku cesta trvá moc dlouho. Obvykle jedeme 3 1/2 hodiny vlakem ( nemáme auto ). Oni k nám jezdí taky několikrát do roka, Obvykle na nějaké narozeniny a na Vánoce. :-)

9 Veki Veki | Web | 8. listopadu 2017 v 21:07 | Reagovat

Mňága!!! A teď mi bude hrát v hlavě pořád dokola. :-D

Zrovna teď, než jsem pustila počítač, začal Flori na koberečku řádit a dělal letadlo jako o život. Jen se u toho nenechal takhle vyfotit, neb se u toho tak mrskal, že jsem měla dojem, že chce někam odletět/odvejskat/odhopsat/odkopat/odplazit se. :-D

Jinak bych Ti ještě doporučila pořídit nosící bundu/mikinu, nebo ušít vsadku do normální bundy. Je strašně super, že je mimi schované pod tvým oblečením a ty nohy má pěkně v teple. Jinak punčocháče jsou nejlepší, na to tepláčky bez ťápek (aby se to právě nehrnulo a netlačilo) a na nohy ty pleteňáčky nebo jsou i spešl "botičky" na nošení (extra teplé návleky, ale to snad jen do mrazu, zatím nám stačili pleteňáčky).
K bojkotu mlíka nevím co říct, Flori se začíná u pití vztekat, ale to dělal už před tím a prý to souvisí s tím, že se musí srovnat laktace k jeho potřebám. Ale jak s lahví, kde tohle být důvod nemůže... čert to ví. Kamarádka mi teď ale říkala, že se jí taky takhle na 6 měsících syn odstavil (taky od lahve) a že mu z toho mlíka vařila ty příkrmy.
A koukám, že tady máma vyjednává nějaké rande v Českém Středohoří. :-D :-D :-D

10 zazvorek zazvorek | 10. listopadu 2017 v 16:00 | Reagovat

[9]: Bingo!! Je to moje oblíbená, takže si ji taky v hlavě vyhrávám často :-)
Letadlo dělá Alice bohužel už dlouhý měsíce a pořád, dělala to místo pasení koníků a nenechala si to vymluvit, takže až teď, kdy už je to prý u těch dětí normální chování, konečně spadá taky do normálu :-D Jenže už ji to dost opouští, co objevila krásu válení sudů a pokouší se plazit, přestalo ji tohle létání/plavání bavit...
Na nosící mikiny atd. už jsem koukala, ale to, co by se mi líbilo, je stráášně drahé, takže spíš poprosím některou z babiček o uháčkování/upletení nějaké kapsy/vsadky anebo si něco teplejšího ušiju z fleecu... AKorát musím zjistit, jak to funguje, kam se to zapíná a tak, jsem v tomhle úplně mimo :-) Jinak spešl nosící boty kupovat nehodlám, buď si vystačíme s domácími zásobami, nebo holt bude v mrazech jen v kočárku ve fusaku :-) Připadá mi, že se to někdy všechno hrozně hrotí...
S tím mlíkem jsem koukala, že nejsme sami, že se to kolem toho půl roku a s příkrmy stává na UM asi docela často. Ale zpětně vzato mě to u Alice asi ani nepřekvapuje, ona mlíko nechtěla ani tehdy, kdy byla ještě kojená, a nikdy toho nevypila moc (však jsme taky někdy kolem tří měsíců s kojením skončily úplně, už prostě nebylo ani co odsávat). Jídlo jí chutná a evidentně by doslova sežrala všechno, co by dostala do ruky, ale k mlíku má rezervovanej vztah už od narození. Nevím, zda se tohle dá dědit, ale její tatínek byl prý úplně to samý a ani dnes by mlíko nevypil ani za nic...:-D
Hehe, jasně, sice to sem máte daleko, ale až třeba jednou takhle v létě uslyšíte odněkud z vedlejší vesnice nahlas vyřvávat nějaké prehistorické hity a do toho střelbu diabolek, jsme nedaleko...:-D

11 Veki Veki | Web | 12. listopadu 2017 v 20:58 | Reagovat

[10]: Já si koupila mikinu za nekřesťanský peníze, je boží od AngelWings, k nošení na břiše i na zádech, fakt vychytaná v detailech, má třeba i nákrčník, aby mi netáhlo na krk, má kapucku pro mimi, díry na palce na rukávech... prostě super. Nic jiného ale pořizovat nehodlám. Nejvíc mě baví, jak se dá koupit i spešl oblečení pro dětičky (samozřejmě s nosící přirážkou). Ale o tom jsi už psala, jak je všechno pro děti strašný  kšeft a platí to i o kojících, nosících a těhotenských věcech. Kojící podprda je luxusní zboží, a tak mám sportovní z Lídlu a od Vietnamců. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama