Postavím se na vlastní nohy!

17. března 2018 v 0:52 | zazvorek |  Alice v Říši divů
Čas jako vítr letí
čas jako vítr letí
rostu do slečny
rosteš do slečny...
...zpívá se v jednom kultovním filmu. A u dítěte v kojeneckém věku jako by to platilo dvojnásob.
Kvapem se blíží den, kdy zapálíme první svíčku na narozeninovém dortu našeho malého torpéda. A jako by snad měla pocit, že první narozeniny = dospělost, snaží se nám dokazovat, že vše zvládne sama. Staví se na vlastní nohy! :-)
Tedy...
Pohybově je pořád trochu pozadu. Neobchází nábytek, nedělá krůčky, ale vehementně trénuje stoj s uvolněnou rukou či oběma, aby stála v prostoru bez opory. Od doby, co se naučila vstávat a opatrně padat a klesat, nedělá pomalu nic jiného. A - světe div se - ve svých téměř 11 měsících se rozhodla, že se přeci jen dá do lezení! Myslela jsem, že tuhle důležitou fázi úplně vynechá, a ona si k ní pozvolna nachází cestu. Asi zjišťuje, že takhle se ke všemu dostane přeci jen rychleji; a snaha být všude první a hned je pro ni zcela typická..:-D

Po tuhých mrazech přišel sníh. Na jedno dopoledne. A tak jsme ze smeťáku ukradly sáňky a před procházkou je potrápily na reliktech bílého blátíčka. A Alice si alespoň jednou zažila jízdu na sáňkách. Samozřejmě byla nadšená a jen velmi nelibě nesla, když už nebylo na čem jezdit a muselo se do kočáru. Zima na houby.


Hračky ji momentálně skoro nezajímají. Občas se zasekne u drátěného labyrintu s kuličkami, kuželky s kroužky nebo mi párkrát blahosklonně pošle/hodí míček, ale jinak se intenzivně věnuje zkoumání domácnosti a vlastních možností. Má svá oblíbená stanoviště, kde potají krade různé předměty, s oblibou na sebe vysypává odpadky (samozřejmě ji nezajímají plasty nebo papír, ale jen ten špinavý smradlavý směs-humus :-D), ale bezkonkurenčně nejoblíbenější činnost je lézt do pračky do půli těla, křičet do bubnu a zkoušet ozvěnu, vytahovat z pračky prádlo a samosebou pozorovat prací cyklus.


S Aliččinou touhou po samostatnosti souvisí rapidní změna v přístupu ke krmení. Postupně začala projevovat averzi vůči krmení lžící - zřejmě si usmyslela, že otevírat pusu na povel a nechat se krmit je pod její důstojnost či co :-D - a každé jídlo se proměnilo v boj a okolí jídelní židličky v bitevní pole. Zpočátku jsme se do ní příkrmy snažili cpát i přes její odpor v domnění, že něco přece sníst musí. Jenže je vynalézavá, a tak našla spoustu způsobů, jak nám znemožnit, abychom ji lžíci vpravili do pusy. A tak jsem se rozhodla ji poslouchat. Ona sama zřejmě nejlíp ví, kdy a kolik toho chce a potřebuje sníst; projevilo se to tak, že když měla méně jídla, o to víc najednou toužila po mléku, které před pár měsíci už skoro vysadila. Zkrátka si našla zdroj energie jinde. Vše, co jen trochu jde, tak momentálně dostává do ruky, aby se krmila samostatně i za cenu toho, že je jako čunče (nejen ona, ale i já, židlička a její širší okolí :-D). Sní toho takhle podstatně méně a má to méně pestré, než když jsem ji krmila já, ale místo řevu je najednou blahem bez sebe, že se může obsloužit sama, a umí bezpečně dát najevo, kdy už má dost nebo co jí nechutná. Úspěch má jakákoliv zelenina nebo ovoce (s výjimkou květáku a okurky, tu pak hledám všude po pokoji), luštěniny, které může sbírat prstíky, křupky, pečivo, chlebíky potřené čímkoliv (momentálně vede pomazánka z cizrny a červené řepy, to je to na fotce, co vypadá jako jahody), všemožné placky, těstoviny... Zatím jsem bohužel nevymyslela, jak naložit s tekutějšími jídly (jogurt, kaše, polévky), ale naštěstí se ještě občas nechá nakrmit za své asistence (důležitě se snaží vpravit lžíci do pusy sama)... Kdybyste někdo měl tip, jak na to, než se naučí sama jíst lžící, sem s tím!


Jednoho pošmourného dne po tuhých mrazech jsem už měla plné zuby toho, že jsme pořád zavřené doma, a s kamarádkou, která má stejně starého syna, jako je Alice, jsme se vydaly do dětské herny. Postavila jsem se čelem ke své noční můře a překonala averzi vůči tomuhle typu zařízení (to samé mě nejspíš čeká v létě, až začneme chodit na dětská hřiště, pískoviště atd.), jenže jsem usoudila, že by Alice konečně měla začít poznávat také jiné děti, aby na ně nekoukala jako na UFO (jak se doteď obvykle dělo).
Překonalo to veškerá moje očekávání. Alice totiž zjevně nebude nespolečenská po rodičích, ale přesný opak: mezi dětmi i dospělými byla v sedmém nebi, pořád se na všechny křenila, byla hodně kontaktní. Neustále se mísila mezi starší děti, chtěla si je důkladně osahat (chudák její nový kámoš Máťa několikrát málem přišel o oko), kutálela si s nimi balónek a něco jim svou trpasličí řečí vyprávěla. Nechtěla si s ničím hrát, stačilo jí být s dětmi. Po tomhle úspěchu jsme tam po týdnu zavítaly znovu a zřejmě nás tam teď uvidí často (jo, fakt paráda... :-D).

Nejdřív se jen tak oťukávali... Tady proti sobě tasí své kolty v podobě křupek. Takže: kdo s koho?

Ale týden nato už byli kámoši. Teda Alice se chtěla kámošit, Máťa před ní obvykle někam zdrhnul, neboť narozdíl od ní umí bleskurychle lézt. Musí to, holka, ještě vypilovat, aby jí ti ženiši nefrnkli.




Jakmile je ale jen trochu hezky, jsme samosebou venku. Výletujeme hlavně po okolí Ústí, cca jednou za tři týdny se jedeme podívat za Jendou do Litoměřic. Kvůli kočárku vyhledávám hlavně cyklostezky, ale občas mám touhu pokořit nějaký kopec, a to pak máme bahno i za ušima. Foťák pravidelně zapomínám, a tak na závěr přidávám jen pár snímků pořízených mobilem na některých výletech.



Jestli jednou někde opravdu nechci být pohřbená, je to hřbitov v Mostě u přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie. Totální bizar. Všude režné cihly, takže to tam vypadá jako v Terezíně, cesty lemují jen kolumbária a ještě k tomu výhled z jedné strany na "nový" Most s obludným panoramatem a z druhé na to strašně smutné místo, kde stál starý Most.






Když jsme se jeli podívat do mosteckého muzea na výstavu kachlů a kachlových kamen, využili jsme strejdu a poměřili Alici s mamutí kostí. Mamut zatím co do velikosti na plné čáře vyhrává, takže, holka, koukej nám pěkně růst, ať máš na ty první narozky sílu sfouknout svíčku!

 


Komentáře

1 Bára Bára | 20. března 2018 v 22:17 | Reagovat

Týjo, ta vyrostla, ale pořád je nádherná. To se ženiši porvou, ani běhat za nimi nebude muset ;-)
Má dcera také bojkotovola asistované krmení. Tekuté jídlo tak bylo zcela ze hry. Nevím, jak to dělají ty BLW praktikující matky. Rodičovské věci zásadně negooglím. Ale já prostě nemám trpělivost na to nechat ji se v tom patlat. Také se to dost podepsalo na (ne)pestrosti stravy. Naštěstí teď v 17 měsících se tekutými věcmi krmit nechá a všechny druhy polévek miluje. Veškeré "problémy" s dítětem mi zatím vždy vyřešil ten rychle plynoucí čas dřív, než jsem se sama zmohla vymyslet nějaké řešení.

A nacházím stejné rysy s mou dcerou i u jiných odstavců... Hračky nezájem, domácnost a "nehračky" vedou. Rodiče introverti pomalu se sociální fóbií, dcera v 17 měs. umí tři slova - máma, táta, děti. Děti miluje, vrhá se za nimi a příšerně řve, když ji odtáhnu/odvezu od dětí pryč. Občas teda zajdeme na hřiště a už víc jak půl roku se duševně připravuji na to, navštěvovat s ní nějaký kroužek typu maminy s miminy, ale pořád na to nemám :D

Adivey

2 Hana Hávová Hana Hávová | 21. března 2018 v 10:15 | Reagovat

Jen se neboj, ona v pohybu a všem ostatním všechno dohoní. Moje dvojčata začala chodit až v roce a půl. Růža začala lézt až ve 11 měsících. To byla doba , kdy Věrka dělala už své první samostatné krůčky, Tonda nelezl vůbec. Ten se rychlostí blesku pohyboval po hadím, dokonce ani moc nepoužíval nohy, pak se rovnou postavil a na roce a čtvrt začal teprve chodit, Růža začala chodit až na roce a půl. Naproti tomu, já prý nelezla vůbec, ze sedu jsem se rovnou postavila a své první kroky udělala v 10 měsících. Takže, to, že ti ještě neleze, není vůbec pozdě. Je to přísně individuální a zdravé dítě vše dožene, takže do tří let jsou rozdíly mezi dětmi jen minimální. Liší se většinou jen v řeči, ale i to by se mělo do nástupu do školy srovnat. Flori třeba ještě nemá zuby, přesto, že daleko mladší děti už je dávno mají. Aspoň se mu tak brzy nezkazí. ;-)  :-D

3 Ucii Ucii | E-mail | Web | 21. března 2018 v 15:11 | Reagovat

Ta Vaše zrzečka je čímdál krásnější! A série cestovatelských fotek s kočárkem a bagáží v popředí je taky super. Už aby bylo konečně jaro a dalo se být venku celý den! A ten hřbitov je vážně bizár, ale možná na poslední odpočinek výstižné místo!

4 zazvorek zazvorek | 24. března 2018 v 20:50 | Reagovat

[1]: Jako matka jsem sice neobjektivní, ale samozřejmě mi připadá krásná, takže nepochybuju, že prvního šamstra si nabrnkne už ve školce :-D
O tom, že existuje cosi jako BLW, resp. že pojídání věcí rukama má dokonce svůj "sofistikovaný" název a systém, jsem se dozvěděla před pár týdny, když jsem pátrala po tipech na dětská jídla. Nechávám ji co nejvíc krmit samotnou, ale taky se mi nelíbí, když se ráchá v kaši nebo jogurtu, nic takhle nesní, zato všechno rozpatlá. Takže holt pilujeme samokrmení lžící, alespoň se to naučí brzy :-)
Je zajímavé, jak ta děcka absolutně dlabou na názory rodičů a i když ti se v dětských koutcích třeba cítí příšerně, ony jsou v sedmém nebi :-D Uklidňuješ mě trochu se slovní zásobou... Alice totiž sice nezavře pusu, neustále něco žvatlá a projevuje se, ale za smysluplná slova to skutečně nepovažuji (její "tátat tatata" si dokonce nepřivlastňuje ani tatínek :-D), zatímco její vrstevníci údajně už mají první slůvka dávno za sebou...Vidím, že má ještě čas :-)
Hřiště asi nějak zvládnu, naštěstí se nás zatím netýkají, zato teda kroužek "maminy s miminy" bych nedala zcela jistě :-D

5 zazvorek zazvorek | 24. března 2018 v 20:59 | Reagovat

[2]: Děkuji za uklidnění, když to tak vidím, převažují spíš "netabulkové" děti než ty s ideálním vývojem, který tak strašně chtějí doktoři :-D Ale jak píšete, údajně cca do tří let se děti postupně srovnají, tak to prostě beru tak, že některé mají v něčem náskok, ale pak se třeba na dlouho zaseknou, jiné to mají všechno pozvolné a jiné dlouho nic a pak dělají ohromné skoky. Jo a s těmi zuby jsme se taky zasekli, Alice má "jen" čtyři a několik měsíců už jí žádný nevylezl, ale moje babička říká, že jí alespoň později vypadnou :-D

6 zazvorek zazvorek | 24. března 2018 v 21:03 | Reagovat

[3]: Pyšně říkám: díky! :-)) Ty vlásky má čím dál hustší, asi i zrzavější a začínají se jí krásně vlnit, takže jestli jí to vydrží, bude to nejspíš dokonalý magnet na kluky...:-)
Z výletů už většinou skoro jiné fotky než zátiší s kočárkem nedělám, říkám si, že aspoň jednou budu Alici moct ukázat, kde všude byla :-) Ale teda jaro už chci taky, takhle nás ty procházky nebaví...
Mno a věř mi, ten hřbitov je fakt šílenost. Já mám teda o nakládání se svým tělem po smrti úplně jiné, lehce romantické představy :-D

7 Hana Hávová Hana Hávová | 25. března 2018 v 3:04 | Reagovat

[6]: No vidíš a náš Florián je pořád plešatý. Jeho táta má vlasy po pás a on pořád nic. Ale já byla prý taky dlouho plešatá, museli mi dělat culíčky , aby bylo vůbec vidět, že mám vůbec nějaký vlasy. Tedy nevím z čeho mi je dělali, ale prý jsem jich pár měla, jen hrozně světlý. Moje sestřenice a bratranec měli jako malí úplně ohnivě červený vlasy a zářivě modré oči, v pubertě se to nějak změnilo a dnes jsou oba tmavovlasí. No, jak se to vezme, bratranec už taky šediví ( je rok 1971  ) a sestřenice se barví na blond, ale svoje vlasy má tmavé.

8 Veki Veki | Web | 5. dubna 2018 v 6:41 | Reagovat

Hej, tady se jedou novinky ze života Floriána. :-D
K tomu lezení a všemu okolo: kamarádka má kluka o den mladšího než je Flori, a ten začal lézt strašně brzo, rychle seděl, rychlo všechno... ale teď jsou na tom s Florim stejně, protože už se naučil vše (kromě chůze) a stagnuje na svém. Takže ho všichni okolo dohonili. Flori začal lézt těsně před 10. měsícem a je to legrace, občas leze tak rychle, že nestihne posunout ruce zašlápne si je nohama a pak spadne, jak se říká, na držku. :-D
Jídlo je taky dobrá sranda. BLW nebo jak se to jmenuje znám, ale je mi proti srsti na dítě aplikovat nějakou metodu jen proto, že jsem si to usmyslela. Nicméně od malička mu dáváme "okusovat" (ano, přád nemá zuby, takže žužlí spíš než kouše) různé kousky. Nejraději má okurku, jablka a hroznové víno. Někdy se teda okolí děsí, že se udusí, ale opravdu není takové pako, aby se dusil. Rád ale jí i tekutější věci lžičkou, nechává se ochotně krmit a pokud nekrmím dost rychle, tak se rozčiluje. A mlíko má rád pořád. Zkrátka jí všechno a hlavně hodně!
Nechce ale nic moc pít, vodu plive, čaj ochutná a nejeví zájem, udělala jsem pokus a nosila lahvičku s čajem a každou chvilku jsem to do něj rvala a musím říct, že to efekt moc nemělo a já si připadala jako matka stíhačka. :-D Čaj se nakonec v lahvičce dřív zkazil, než byl vypit.
Herničky mají taky úspěch, včera si mě dobrých 30 minut vůbec nevšímal, jak byl zaujat děláním bordelu jinde.
S tou pračkou, to je dobrý, nám se takhle bokem plněná nevešla do koupelny, tak jsme museli koupit tu užší plněnou vrchem. Ale aktuálně Flori nejvíc miluje košík s prádlem, soustředěně z něj všechno vyndavá a na požádání i občas něco podá.
Vzpomněla jsem si na Velikonoce na vás, že budete mít rok. Tak všechno nej a nej!

9 Alča Alča | 9. dubna 2018 v 14:27 | Reagovat

Páni, Alí pěkně vyrostla, když jsem ji viděla naposledy, byla ještě chovací mimino :-D. Tímhle tempem za chvíli přeroste naši Mařenku :-). Nelam si hlavu s tím, že začala lézt později, já třeba nelezla vůbec a taky žiju. Hlavně, že je zdravá a spokojená. Jinak s tím krmením postupuješ dobře. Nám Mařenka taky začala kolem osmého měsíce bojkotovat krmení a naše snaha, dostat do ní za každou cenu aspoň něco, to nijak nezlepšila :-(. Tak jsme jí začali dávat věci, kterými se nakrmila sama (viz tvůj výčet výše) a najednou byla v sedmém nebi. Postupně se poddala i krmení lžičkou, než se s ní naučila zacházet sama. Teď už se sice sama nakrmí lžící i vidličkou, ale občas se líně nechá nakrmit námi. Jinak narozdíl od Alice Mařenka okurku miluje, zato luštěninám na chuť zatím moc nepřišla. Do herniček moc nechodíme, byť Mařence se tam líbí, radši ji beru na hřiště, nebo na procházku, ať se pořádně vyvětrá a večer pěkně spinká :-). Také bych vás ráda zase viděla, a pořádně pokecala, určitě si budeme mít co povědět ;-).

10 Zazvorek Zazvorek | 9. dubna 2018 v 17:52 | Reagovat

[7]: Třeba to s těmi vlasy bude jako se zuby - čím později vyrostou, tím déle vydrží :-D Moje tchyně, která měla vždy krásné husté zrzavé vlasy,šla prý díky přičinění své babičky v roce úplně dohola; později její babička říkala, že právě díky tomu jí pak narostla ta krásná hříva :-D

11 Zazvorek Zazvorek | 9. dubna 2018 v 18:04 | Reagovat

[8]:To víš, když se nejedou u tebe, tak alespoň tady :-D
S tím jidlem je to legrace. Jakmile se krmí sama, je velký jedlík, ale když jí něco cpu já na lžičce, sní prd.S pitím jsme na tom bohužel stejně, už asi od pátého měsíce jí neustále nutím něco k pití(z různých nádob, o různé teplotě a různé nápoje, ale vždy si jen trochu cucne a hotovo, pak už si s tím hraje nebo hrnek odstrčí a nechce nic. Děti u nás v rodině jsou hrozný chlemtalové, tak mi připadá, že musí být hrozně na suchu, ale na druhou stranu věřím tomu, že kdyby jí to chybělo, tak se napije, o jídlo si taky řekne, když už má fakt hlad...Mno a že by si mě v herničce nevšímala, to zrovna nehrozí, musí mě mít pořád pod dohledem, ale aspoň se kámoší s dalšími dětmi, což miluje :-)
A moc děkuji za přání, slavíme teď v sobotu  (tatínek si pamatuje, že se mu dcera narodila na Velký pátek, ale podpásovka pro něj je, že každý rok se mu to datum posouvá...:-D )

12 Zazvorek Zazvorek | 9. dubna 2018 v 18:15 | Reagovat

[9]:Nojo, v sobotu má rok, tak už z ní přece musí být pořádná ženská!:-D Nakonec se krásně rozlezla, mám z toho radost snad větší, než kdyby chodila, na to má ještě čas :-) S tím jidlem jsem ráda, že až na tu okurku a květák mi zatím jí úplně všechno, hlavně když se tím může krmit sama, to pak pozře cokoliv :-D Herničku navštěvujeme jen za ošklivého počasí, vyblbnou se tam i nechodící děti, zato na hřiště jsme zatím moc nemohli - pořád nechodí, takže dát ji v zimě na zem, aby se tam válela na břiše, se mi vážně moc nechtělo. V kočárku už ji to taky přestává bavit, takže jsem šťastná, že konečně přišlo jaro a můžu ji venku nechat svobodně lézt a vyblbnout se :-) taky vás moc ráda uvidím, tak dej vědět, až zas pojedete do Teplic!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama